Lucas s napětím zadržel dech. Vzpomněl si už Flynn na jejich první setkání? Zdálo se, že to desetiletého Flynna evidentně zasáhlo, když o tom všem Sarah vyprávěl. Skoro to vypadalo příliš snadné, aby si Flynn vzpomněl po pouhém doušku Darjeelingu. „Už dlouho jsem Darjeeling neměl,“ řekl Flynn o chvíli později. „Asi myslím na to, kdy jsem ho pil naposledy. Ale na tom moc nezáleží.“ Lucas si sedl naproti němu a přemýšlel, co dělat. Byla tam malá nápověda a mohla by to být jeho cesta dovnitř. Musel vytrvat. „Pil jsi jako dítě hodně čaj?“ zeptal se. Flynn přikývl. „Jo. Rodiče mi ho nejdřív ředili a pít ho naplno jsem začal asi v deseti? Myslím, že to bylo tehdy. Myslel jsem si, že díky tomu vypadám sofistikovaněji, i když nebylo sofistikované, že jsem musel vždycky někoho požádat, aby mi ho udělal. Myslím, že jsem ho od dětství neměl. Teta mi pití čaje neschvalovala a pít jsem ho začal, až když jsem se odstěhoval.“ To bylo to nejdelší, co mu Flynn o sobě kdy řekl, a věděl, že udělal pokrok. Flynn byl ve srovnání s průměrným člověkem velmi uzavřený a opatrný na osobní informace. Doufejme, že jeho nově nalezená otevřenost bude pokračovat. „Děláš si teď čaj sám?“ zeptal se. Flynn se tvářil provinile. „Ne, Henry mi ho dělá, když jsem doma, a Sarah nebo Meredith mi ho dělají v práci. Normálně nepoužívají Darjeeling, takže už je to opravdu dlouho, co jsem ho ochutnal.“ Výraz v jeho tváři byl zamyšlený a Lucas cítil, že se snaží na něco vzpomenout. Měl štěstí, že nikdo, kdo Flynnovi dělá čaj, nepoužívá Darjeeling. „Henry pořád pracuje pro tvoji rodinu?“ byla jeho další otázka. Vzpomněl si na komorníka ze zahradní slavnosti. Bylo to poprvé, co potkal skutečného komorníka. Jeho rodiče nebyli dost bohatí na to, aby si mohli dovolit komorníka, a ve srovnání s Chadwickovými byli zbohatlíci. Flynn k němu zamračeně vzhlédl. „Ano, pracuje a pamatuje si tě.“ Lucas to chápal tak, že mu Henry nic neřekne. Flynna se dalo v některých věcech snadno číst. „Opravdu? Vždycky jsem si myslel, že jsem docela nezapomenutelný,“ poznamenal. „Co si myslíš o těch koláčcích?“ Flynn se na něj podezřívavě podíval a pak si kousl do koláčku. Na tváři se mu objevil lehký úsměv a Lucas to chápal tak, že mu chutnají. „Jsou dobré,“ řekl. „Přemýšlel jsi o tom, že je přidáš do nabídky? Je to spíš tradičně britské než francouzské.“ „Myslel jsem, že se snažíš o moderní pojetí tradiční francouzské cukrárny,“ odpověděl Lucas. „Myslím, že by bylo dobré dát lidem něco známého.“ Flynn přikývl. „To je pravda. Můžeme mít pro takové věci jinou část nabídky.“ Lucas se napil svého čaje a snědl svůj koláček. Nevychutnával si své vlastní výtvory se stejnou radostí jako výtvory jiných lidí. Byla to v jeho oboru běžná věc. Místo toho kriticky analyzoval své vlastní výtvory. Tentokrát měl pocit, že nedosáhl dokonalé textury koláčku. Aspoň že Flynnovi chutnaly. To mu stačilo. „Také si myslím, že bychom měli jít na oběd někam jinam v okolí, abychom se podívali na konkurenci,“ řekl ledabyle. Pokud to zahraje správně, Flynn si to nespojí s rande. Flynn vzhlédl od svého koláčku a přikývl. „To je dobrý nápad. Nechceme být příliš podobní jiným místům v okolí, i když… takové věci se řešily, když jsme si vybírali toto místo místo jiných potenciálních. Rozhodně bychom měli jít, protože už je to nějakou dobu, co jsme toto místo domluvili. Určitě došlo k nějakým zásadním změnám.“ Lucasovo srdce poskočilo nadějí. Flynn si všiml nedostatku v plánu, ale místo toho, aby odmítl jít na základě tohoto nedostatku, se rozhodl ho přehlížet a souhlasil, že s ním půjde. To bylo dobré znamení pro jeho plán, jak získat Flynnovo srdce. „Takže půjdeme za hodinu,“ řekl. „Do té doby se vrátím do kuchyně. Mám ozdobit nějaké dorty.“ *** Lucas dokončil pokládání poslední jedlé perly na svůj fondánový prošívaný dort a ustoupil, aby obdivoval výsledek. Hodiny na zdi upoutaly jeho pozornost a uvědomil si, že už je čas vyrazit na obědové rande s Flynnem. Láska jeho života na něj čekala u vchodových dveří. Flynn otevřel dveře, jakmile ho uviděl přicházet. Lucas to chápal tak, že se těší na rande s ním. S obtížemi potlačil úsměv. „Rozhodl jsem se pro místo, abychom efektivně maximalizovali náš čas,“ řekl Flynn poté, co za nimi zamkl dveře. „Je to nezávislá kavárna o kousek dál. Má velmi dobré recenze a nabízí spoustu dortů, proto je to místo, které je třeba sledovat.“ Lucas se s ním srovnal a podíval se na Flynna. Jeho pohled byl soustředěný a věděl, že Flynn je sebevědomější, když mluví o obchodních záležitostech. „Jsem si jistý, že dorty tam jsou horší než ty, které dělám já,“ odpověděl s úsměškem. Flynn se na něj usmál. „Pravděpodobně ano.“ Lucas cítil, jak se mu rozpaluje tvář. Úsměv doprovázený komplimentem byl dost silný na to, aby na něj zapůsobil. Jakmile s ním Flynn začne flirtovat, pokud se to někdy stane, bude z něj červenající se troska. „…Máš ve mě velkou víru,“ řekl. „Můžu jen doufat, že bude ospravedlněná.“ Flynn přikývl a pokračovali ulicí, dokud nedošli ke zmiňované kavárně. Když vstoupili dovnitř, opět se přepnul do obchodního režimu. Lucas viděl jeho rychlé pohledy kolem sebe. Kavárna se od cukrárny docela lišila bílými stěnami, záclonami a nábytkem ve stylu shabby chic. Dortový pult upoutal jeho pozornost a prohlédl si širokou škálu dortů. Byly to rozhodně domácí dorty od někoho, kdo o pečení něco ví. „Vezmeš si nějaké s sebou a požádáš mě, abych udělal stejné dorty?“ zašeptal Flynnovi. Láska jeho života se znovu usmála. „To je zajímavý nápad, ale ne. Dal bych přednost tomu, abys dělal jiné věci, aby nás lidé nesrovnávali.“ Lucas měl pocit, že je rozmazlován všemi těmi úsměvy. „To je pravda. Objednejme si jen to nejoblíbenější,“ odpověděl. V kavárně začalo být rušno a za nimi už čekal další pár, takže šel k hlavnímu pultu objednat, zatímco Flynn šel hledat stůl. Zeptal se obsluhy na nejoblíbenější položky z nabídky, aby na Flynna udělal dojem svým průzkumem trhu. Nejoblíbenějšími položkami se ukázaly být zmrzlinové koktejly, klubové sendviče, smetanový čaj a dort „smrt čokoládou“. Lucas se rozhodl vynechat smetanový čaj kvůli tomu, který snědli před hodinou, a odnesl tác se zbývajícími třemi položkami ke stolu, který si Flynn vybral. Flynn si mezitím sundal kabát a prohlížel si fotografie na zdi. Většinou to byly fotografie dortů ve stylu instagramu. „Rád se díváš na snímky dortů hodných instagramu?“ zeptal se Lucas, když opatrně položil tác. Flynn přesunul svou pozornost na něj a pak na dort. „‚Smrt čokoládou‘ je jejich nejprodávanější dort? Zjistil jsem, že je pro lidi snadné přehnat to s čokoládou a nakonec chutná velmi přeslazeně.“ Lucas vzal zmrzlinový koktejl a položil ho před Flynna a udělal to samé s dortem a pak se sendviči. Láska jeho života se rty chopila brčka a usrkla ze zmrzlinového koktejlu. Lucasovy myšlenky se na okamžik zvrhly do sprostoty. „Ten nápoj je vlastně docela dobrý,“ poznamenal Flynn. „Použili vysoce kvalitní suroviny, můžeme přidat něco podobného do nápojového lístku.“ Lucas zkusil svou sklenici a zjistil totéž. Připomínalo mu to něco, co míval jako dítě. Flynn zkusil sendvič a prohlásil ho za přijatelný a s větším viditelným nadšením se přesunul k dortu. Dort byl atraktivní se dvěma úhlednými vrstvami čokoládového piškotu, zatočenou čokoládovou polevou a čokoládovými hoblinami na vrchu. Z výrazu krajního soustředění na Flynnově tváři věděl, že se přepnul do kritického režimu. Připomnělo mu to jejich první setkání, kde mu Flynn na někoho tak mladého dával překvapivé množství drzosti. „Co si myslíš?“ zeptal se, když viděl, jak Flynn polkl. „Je těsně pod hranicí mezi sladkým a přeslazeným. Ještě víc a bylo by to moc. Mohlo by tam být méně polevy. Pokud ho přidáš do nabídky, drž polevu na minimu a dej si pozor na poměr cukru a kakaa.“ Flynn se odmlčel a Lucas se divil, jestli mu jeho vlastní slova nepřipadají povědomá. „Je to něco, na co si dát pozor,“ dodal o chvíli později. „Myslíš, že bude všechno připraveno před dnem otevření?“ „Myslím, že společně to zvládneme,“ odpověděl Lucas. „Já peču a ty plánuješ. Jsme dobrý tým.“ „Cítím to stejně.“ Zdálo se, že dnešek bude pro něj dobrý den. Flynn si na něj málem dvakrát vzpomněl a dvakrát mu složil kompliment. Věci se pro něj zlepšovaly. Další den spolu a Flynn si na něj možná skutečně vzpomene. „Až se cukrárna otevře, opustíš mě?“ zeptal se. Flynn zamrkal a Lucas viděl, že ho překvapil. Bylo to jedno z jeho obav. Právě teď s ním Flynn tráví spoustu času, aby všechno připravil na den otevření a dlouhodobý provoz. Až ten čas pomine, bude pro něj jen dalším zaměstnancem společnosti, což není dobré pro jeho plán. „To je… zvláštní výraz,“ řekl Flynn. „Neopustím tě, jen se nebudeme vídat tak pravidelně. Ale budu tě hodně navštěvovat. Mám rád tvé čokolády a dorty.“ Měl by se zkusit zeptat na tu zjevnou otázku? Lucas byl na rozpacích. Pak si vzpomněl, že je těžké získat takové příležitosti, a tak to zkusil. „Máš… mě rád?“ zeptal se Lucas.