„Přivezl jsi mi nějaké dobroty z tvé zkušební jízdy?“ zeptala se Sára, sotva vystoupil z výtahu. Flynn usoudil, že dychtivě očekávala své svačinky, a vytáhl z pouzdra na notebook sáček čokolády. Sára při pohledu na ni pištěla a on se usmál. Vždycky byla tak nadšená pro sladké věci a v podstatě pro všechno ostatní. Jeho pracovní život ve firmě by byl mnohem těžší, kdyby tam nebyla, aby oživila náladu a podpořila ho. „Věděla jsem, že mě nezklameš,“ řekla šťastně a vzala mu sáček z ruky. „Vyřešil jsi všechno s čokoládovým menu?“ „Většinou,“ potvrdil a pokračoval chodbou do své kanceláře. „Menu cukrárny bude hotové zítra.“ Sára se k němu přidala. Očividně mu chtěla něco říct. „Je zvláštní si myslet, že po všech těch měsících plánování je téměř připraveno k otevření. Byla jsem tak šťastná, i když se to podařilo prosadit u představenstva, takže v den otevření budu asi v slzách.“ Bylo výzvou představit kombinovanou cukrárnu a čokoládovnu představenstvu, i jako generální ředitel. Sára ho podpořila a velmi rychle dostal souhlas. Jeho touha otevřít čokoládovnu a cukrárnu ho napadla jednoho rána, když se probudil ze snu, na který si nemohl vzpomenout. Ta myšlenka mu uvízla v hlavě jako jiskra a zapsal si ji, aby se k ní později vrátil. Průzkum trhu byl dalším krokem a uvědomil si, že ten nápad má velký smysl a má velký potenciál vydělat peníze. Sára s tím souhlasila a projekt odtud začal. Nyní byl blízko otevření podniku a zamiloval se do čokolatiéra. Kdo by ten zvrat čekal? Lucas byl vším, co hledal, a všechny kousky projektu se skládaly dohromady. Musel se jen na krátkou dobu udržet pohromadě. Jakmile se cukrárna otevře, nemusí tam být pravidelně a může nechat vedoucího na starosti. Prodej si mohl zkontrolovat z kanceláře. „Lucas je velmi přátelský,“ poznamenala Sára. „Je jako tvůj protiklad.“ Flynn se na ni zamračil. Měl pocit, že ho špatně odhadla. „Když chci, umím být přátelský.“ „Většinu času nechceš,“ odvětila. „Myslím, že by bylo hezké, abys měl přítele, jako je on.“ Flynn otevřel dveře své kanceláře a vstoupil dovnitř. „Nemám čas na přítele,“ odpověděl a zavřel dveře. Sára se na něj bude zlobit, že ji tak odbyl, a věděl, že to myslí dobře, ale prostě mu nebylo příjemné takové zasahování. Lucas byl někdo na mnohem vyšší úrovni než on a pro někoho jako on byl naprosto nedosažitelný. Lucas si zasloužil někoho lepšího než on. *** Následující ráno začalo stejně jako den předtím. Lucas už čekal před cukrárnou a podruhé mu nabídl svou šálu. Tentokrát byl rozdíl v tom, že se Lucas o chvíli později k němu naklonil a zamhouřil oči na jeho obličej. „Vyspal ses vůbec v noci?“ Flynn se na Lucase zamračil. Odpověď na tuto otázku byla záporná. Jeho mysl se snažila pochopit všechno, co mu Lucas řekl. Flirtoval s ním Lucas doopravdy? Věděl Lucas, že je gay? Byl Lucas vůbec gay? Po noci strávené debatováním o těchto otázkách stále neměl odpovědi. „Trochu jsem spal,“ řekl neurčitě a snažil se potlačit zívnutí. Vytáhl klíče a odemkl dveře. Doufejme, že to Lucasovi řekne, že nechce pokračovat v tématu jeho nespavosti. Lucas ho vedl přes cukrárnu a vytáhl pro něj křeslo. Flynn na něj minutu zíral a posadil se. „Ty si tady sedni a já ti brzy přinesu dorty,“ řekl Lucas a rozcuchal mu vlasy. To znělo jako dobrý plán, jediný problém byl, že měl práci. Vytáhl svůj notebook a otevřel si e-mailový software. Jeho práce znamenala, že nikdy nemůže zůstat v klidu a neustále pracovat, i když Sára dělala všechny vztahy s veřejností. Zasekl se do finančních zpráv a byl v plném proudu tvorby tabulek, když se Lucas vynořil z kuchyně s vůní čerstvě upečeného dortu. Flynn se podíval na to, co jeho cukrář nese, a spatřil výběr dortů. Okamžitě odsunul svůj notebook stranou. Toto množství dortů potřebovalo jeho plnou pozornost. „To, co tu mám, je jen obyčejný dort, chtěl jsem tvůj názor na základ. Poleva a námraza toho moc nezakryjí.“ To byl velmi dobrý postřeh. Bohatě zdobené dorty často skrývaly nekvalitní základ. Flynn se nyní považoval za odborníka na vše, co se týkalo dortů. Lucas položil tác na stůl před něj a podal mu vidličku. „Je ten první obyčejný?“ zeptal se Flynn se svými odbornými pozorovacími schopnostmi. „Ano, má v sobě jen vanilkovou příchuť,“ potvrdil Lucas. Všechny dorty byly lahodné, jak očekával. Zdálo se, že Lucas nemá žádné slabiny, co se týče jeho kuchařských dovedností. „Myslím, že bychom měli mít běžné základní dorty a mít týdenní speciální,“ informoval ho Flynn. „Některé speciální sezónní.“ Lucas přikývl a prázdné talíře vrátil na tác. „Začnu s zdobením, ale nebudu dělat nic, co trvá dlouho,“ řekl. „Nemůžu tě nechat čekat na dort příliš dlouho.“ Flynn se usmál, jakmile byl Lucas z dohledu. Najal si někoho, kdo byl rozhodně oddaný tomu, aby mu dával jeho oblíbené jídlo. Jeho telefon začal bzučet a viděl, že mu volá Sára. Pravděpodobně chtěla zase nějaký dort. *** Lucas se mrštně pohyboval po kuchyni efektivní rychlostí. Musel udělat všechno perfektní pro Flynna a nemohl ho nechat čekat příliš dlouho. Miloval ukazovat své výtvory Flynnovi, protože poznal, že miluje všechno, co udělal, i když nikdy moc neřekl. Nyní už velmi dobře četl jeho reakce a výrazy. Flynn ho určitě má rád, to poznal. Byly tam také známky toho, že se mu otevírá, což bylo velmi slibné. Bylo jasné, že je třeba hodně vyřešit, než se Flynn bude moci cítit pohodlněji sám se sebou. Chtěl být osobou, která to udělá, ale věděl, že to bude těžké. Flynn žil nějakou dobu ve svém současném stavu a přimět ho ke změně bude mít mnoho obtíží. Jeho plán byl začít jednoduše komplimenty a trochou flirtování. Až bude jasné, že se s ním Flynn cítí pohodlně, posune se o kousek dál. Jeho telefon začal zvonit a zvedl ho z pracovního stolu rukou, která nebyla od mouky. Číslo patřilo Sáře Chadwickové-Brookové. Pravděpodobně mu chtěla říct něco o svém bratranci. „Haló,“ řekl a oprášil si ruku od mouky. „Právě něco dělám pro tvého bratrance.“ To byla naprostá pravda. Jeho dorty chladly v lednici a čekaly na polevu, takže mezitím dělal scones. Jeho dalším plánem bylo udělat nějaké scones, aby si mohli společně dát smetanový čaj. Pak by navrhl oběd v normální čas a mohli by jít někam jinam. Doufejme, že Flynn bude souhlasit a bude to mít rande-atmosféru. To byl jeho plán. „Samozřejmě, že děláš,“ odpověděla Sára. „Myslím, že děláš pokroky. Docela si zvyká na pozornost a kontakt. Jen jsem si myslela, že ti dodám trochu povzbuzení. Nechci, abys to vzdal.“ Lucas se ušklíbl, když to slyšel. Opravdu se mu dařilo. „Děkuji, že jsi mi to řekla. Budu s radostí pokračovat. Je tak nějak snadno čitelný, ale zároveň těžký.“ „Přijde mi stejný,“ souhlasila. „Co ti můžu říct, je, že mu nevadíš, což je od tebe velká pochvala. Také ti věří- to je ještě lepší.“ „Jsem rád, že to slyším,“ odpověděl. „Jen jsem si myslela, že oceníš trochu povzbuzení,“ řekla Sára. „Do příště. Ahoj.“ Ukončila hovor a Lucas položil telefon zpět. Stále nebyl přesvědčen, že ho má Sára ráda, ale její zpráva byla něco, co potřeboval. I když v posledních dnech posbíral spoustu informací o Flynnovi, stále toho hodně nevěděl. Sára by snad v budoucnu mohla být o něco otevřenější ohledně informací týkajících se jejího bratrance- měl pocit, že toho před ním hodně tají. S tímto optimismem v mysli se vrhl do výroby scones a chystal tác, který odnese Flynnovi. Lednice byla dostatečně dobře zásobená, aby měl sraženou smetanu a jahodový džem. Také objevil působivé množství čaje v některých skříňkách. Vybral stejný čaj, který uvařil před tolika lety, a připravil dva šálky. Všechny porcelánové šálky byly v krabicích vzadu v kuchyni, takže zbývalo zřejmě ještě hodně práce, než se cukrárna otevře. Po prohlédnutí tácu věděl, že je připraven ho odnést Flynnovi. Láska jeho života nepovažovala pohled na něj za divný a jednoduše odsunula svůj notebook stranou. To bylo povzbudivé znamení. Položil před něj šálek čaje a talíře se scones. „Dnes si dáme smetanový čaj na svačinu,“ řekl. „Ten čaj voní z nějakého důvodu povědomě…“ řekl Flynn. „Myslím, že mi to něco připomíná.“