Pokaždé, když s ním Lucas flirtoval, si Flynn nebyl jistý, jestli to myslí vážně, nebo jestli je to jeden z těch lidí, co rádi nadměrně škádlí. Nevěděl, která varianta by byla horší. „Rozumím. Bude to pěkný prvek pro zákazníky cukrárny,“ odpověděl po chvíli zamyšlení. Sára ho znala tak dobře a dokázala mu číst myšlenky, že už tak bylo dost těžké skrývat před ní, že je gay. Lucas byl úplně nová výzva. Kdyby dal najevo, že ho ten flirt zasahuje, bylo by to totéž, jako by se přiznal, že je gay. „Vezmu to na vědomí,“ odpověděla. „Plánuješ být přítomen, až se otevře?“ Zdálo se, že ta věc byla upuštěna a Flynn si úlevou oddechl. Nelíbilo se mu, kam to směřovalo. „Neplánuji tu být v den otevření. Musíme využít naši maximální otevírací kapacitu a pořídit spoustu fotek. Nemám touhu zabírat místo nebo být v pozadí na nějakých fotografiích,“ odpověděl rychle. Byl velmi stydlivý před kamerou, pokud šlo o takové věci. Flynn nikdy nechtěl být veřejností rozpoznán jako generální ředitel jeho společnosti, protože neměl pocit, že by si to uznání zasloužil. Mohl by nakonec být osobou, která v budoucnu dovede společnost do záhuby. „Chápu,“ odpověděla. „Já tam samozřejmě budu pořád. Lucas bude muset pózovat na spoustě fotek. Doufám, že je fotogenický.“ „Pravděpodobně je,“ odpověděl Flynn dřív, než se stačil vzpamatovat. „…Věnuješ mu pozornost,“ poznamenala Sára. „Je dost dobrý čokolatiér a cukrář na to, aby na tom v každém případě nezáleželo. Jen jsem myslela na povrchnější lidi.“ Rozhovor se stočil na debatu o atraktivitě versus prodej. Flynnovi to vždy připadalo jako zajímavé téma a rád o tom mluvil, dokud Sára nenavrhla něco, co se mu nelíbilo. „Jsi dost roztomilý na to, aby ses dal na obal, myslím, že bychom mohli prodat víc kusů s tebou na reklamě.“ To byla jeho představa noční můry. Flynn se vždy co nejvíc vyhýbal pohledu na svůj odraz. Jeho obličej nebyl něco, co by se dalo milovat. „Sáro!“ zakňoural. „Pak by si nikdo nic nekoupil.“ „Naopak, já bych si koupila cokoliv s tvou tváří,“ ozval se známý hlas. Flynn vzhlédl a uviděl Lucase, jak přichází přes místnost. Jejich rozhovor byl na hlasitý odposlech, takže bylo přirozené, že to Lucas zaslechl. Měl prostě přestat pracovat a dát si telefon k uchu. Teď, protože to neudělal, se měl stát součástí trapného rozhovoru. „Lucasi, myslela jsem, že se ti ten nápad bude líbit,“ odpověděla Sára se smíchem. „Ve skutečnosti by se to nestalo. Můj bratranec je na to příliš stydlivý.“ „To je pravda,“ odpověděl Lucas. „Je generální ředitel příliš zaneprázdněný na to, aby ochutnal moje čokolády?“ Flynn si všiml tácu, který Lucas držel, a byl rád, že mu nabízí rozptýlení a další jídlo. „Flynn, radši mi nějaké nech,“ dožadovala se Sára okamžitě. „Promluvíme si později. Ahoj.“ Zavěsila a byli tam zase jen oni dva. Lucas položil tác na stůl a podal mu talíř s čokoládami. „Jsou ještě docela horké, chtěl jsem znát tvůj názor spíš na kombinace chutí než na vzhled. Všiml jsem si množství vitrín, které mám naplnit, takže se musíme co nejrychleji dohodnout na menu,“ vysvětlil. To byla pravda. Bylo důležité uspořádat menu rychle před otevřením cukrárny. Jeho plány byly rozvráceny tím, že najal Lucase na dvě role. Bylo toho hodně, co se muselo udělat v krátkém čase. „To je pravda. Plánoval jsem mít standardní čokolády a dorty s různými speciály každý týden a sezónní limitované produkty,“ odpověděl Flynn. Lucas vytáhl židli vedle něj a posadil se. Byl teď dost blízko na to, aby Flynn cítil šampon v jeho vlasech. Voněl příjemně pižmově. „Tahle je hořká čokoláda s ganache uvnitř,“ řekl a ukázal na první na talíři. „Tahle je mléčná čokoláda a káva.“ Flynn ochutnal obě a zjistil, že se mu obě líbí. Zpravidla neměl rád jídla s příchutí kávy kvůli ohromující hořké chuti, ale díky mléčné čokoládě to nemělo obvyklou pachuť. „Myslím, že obě jsou dobré. Jaké jsou ty ostatní?“ „Tahle je bílá čokoláda a citronový likér a ta druhá je mramorovaná bílá a hořká čokoláda,“ vysvětlil Lucas. „To je všechno, co jsem zatím stihl vyzkoušet.“ „Už jsi toho udělal hodně,“ řekl Flynn rychle. Ostatní čokolády byly lahodné, jak od Lucase očekával. „Co si myslíš?“ zeptal se. „Líbí se mi všechny,“ odpověděl Flynn. „Jaké máš návrhy na čokoládové menu kromě těchto?“ Lucas se rozhlédl po všech prázdných vitrínách se zamyšleným výrazem. „Uvažoval jsem o tom, že udělám variace stejných čokolád, jen s mléčnou čokoládou a různými hořkými čokoládami. Zjistil jsem, že někteří lidé mají rádi velmi hořkou čokoládu, zatímco někteří mají rádi jen náznak a mléčná čokoláda jim připadá příliš sladká. Pokud se snažíme uspokojit různé trhy, je třeba zvážit i takové věci.“ Flynn s tím nápadem souhlasil. Měl rád hořkou čokoládu do jisté míry, ale nelíbilo se mu, jak hořké jsou výrobky s vysokým procentem kakaa. Lucas ho uváděl do nového světa čokolády a to se mu líbilo. „Dávám tomu nápadu svůj souhlas,“ řekl. „Myslím, že bychom se měli zítra zaměřit na čokoládu a vyřešit cukrářskou stránku, až zítra navštívíme.“ Lucas se na něj usmál. Na tom úsměvu bylo něco podezřelého. „Takže spolu zítra strávíme spoustu času taky? To se mi líbí.“ Čokolatiér byl už v půlce místnosti, než Flynn zpracoval, co řekl. Pořád si nebyl jistý, jestli s ním Lucas doopravdy flirtuje, nebo ho škádlí, aby získal reakci. Ani jedna z možností na něj ale nebude fungovat. Zůstane navždy single, aby si mohl nechat své tajemství. Rodinná linie Chadwicků bude muset pokračovat přes Sáru a jejího bratra Dylana. Jejich matka Betty, která byla sestrou jeho otce, trvala na tom, aby si při svatbě ponechala jméno Chadwick a změnila si jméno na dvojité příjmení. Jeho teta byla velmi impozantní a přísná, takže jeho strýc neměl jinou možnost, než s tím souhlasit. Flynn se jí pořád do jisté míry bál. Lucas se o něco později vrátil s dalším výběrem čokolád. Tahle sada vypadala o něco narychlo vyrobenější než ty ostatní. „Tyhle jsou všechny s ovocnou příchutí,“ informoval ho Lucas. „Myslím, že chutnají o něco méně sofistikovaně než ty ostatní.“ Flynn si dal první do úst a zašklebil se. Už dřív ochutnal tuhle zvláštní kombinaci a podařilo se mu ji spojit s jedním z Sářiných vánočních dárků. Na rozdíl od něj si Sára skutečně vzala svou dovolenou a cestovala po světě. Vždycky mu přivezla spoustu sladkostí, aby mohl vyzkoušet různé a o nic nepřijít. Vždycky ocenil to gesto. „Myslím, že v Japonsku existuje komerční čokoládový výrobek jako tenhle,“ řekl. „Mangová čokoláda tu není tak běžná.“ „Ta další se ti bude líbit mnohem víc,“ odpověděl Lucas. Další čokoláda, kterou si vzal, byla bílá s růžovými skvrnami. Dal si ji do úst a zjistil, že je to jahoda a bílá čokoláda. „To je lepší,“ řekl. „Myslím, že budeme muset omezit, co budeme mít vystavené. Nechceme, aby se toho hodně zkazilo.“ Prošli zbytek čokolád a Flynn se pustil do sestavování seznamu čokolád pro vitríny. Měl hlavní seznam nejprodávanějších čokolád Chadwick's Creations a ujistil se, že jsou zahrnuty podobné produkty. „Jsem s těmito volbami spokojený,“ poznamenal Lucas, když byli hotovi. „Jsem spokojený s tím, že je budu muset pravidelně vyrábět.“ Flynn zastrčil list papíru do svého zápisníku a zavřel notebook. „Dneska jsme udělali dobrý pokrok. Zítra si můžeme povídat víc o dortu. Jsem rád, že jsme dokončili jeden z mnoha úkolů, které ještě zbývají.“ Lucas si sundal zástěru a protáhl ruce. „Pojďme si spolu zajít na pozdní oběd,“ navrhl. „Nejedl jsi nic kromě čokolád a těch palačinek, musíš se pořádně najíst.“ To znělo nebezpečně jako žádost o rande. Flynn na něj zamžoural. Lucas alespoň vypadal upřímně. „Budu v pohodě,“ řekl. „Ty by sis měl něco dát. Ty jsi mě jen sledoval, jak jím čokoládu.“ Čokolatiér na něj pohlédl. „Měl bys jít se mnou, mám podezření, že se jen vrátíš do kanceláře pracovat a nebudeš se pořádně stravovat.“ Zdálo se, že mu Lucas dobře rozumí, i když se neznali moc dlouho. Vrátit se do kanceláře jen pracovat byl jeho úmysl. Nikdy mu nevadilo vynechávat jídla a raději pracoval rovnou, než aby se zastavil na něco víc než jen na čokoládovou přestávku. „Dám si něco v kavárně naproti kanceláři,“ řekl odmítavě a oblékl si zpátky kabát. „Jsi připravený odejít?“ „Výborně, půjdu s tebou. Může to být rande,“ odpověděl Lucas okamžitě.