Marisol se zahleděla do očí svého druha. Nikdy v životě se necítila tak povzneseně. Měla pocit, že radostí praskne. Ale pak se do hlubin jejího vědomí zavrtal zlověstný pocit. Byl tak nepatrný, že usoudila, že je to strach z neznámého.
"Ano," vydechla, "Ano. Vezmu si tě."
Každé vlákno její bytosti se cítilo naživu jen tím, že byla v jeho přítomnosti. Jako by jí někdo vpravil nějakou drogu. V koutc
















