„Počkáš, když budeš muset čekat?“
„Samozřejmě.“
Bryan na souhlas svému mladšímu bratrovi přikývl. Pak otočil hlavu a podíval se na Sophii.
Podívala se na něj a zeptala se:
„Ano?“ Myslela si, že něco chce.
„Chci s ním mluvit o samotě. Na chvíli nás omluv.“
„J-Jistě.“
Došlo jí, že to měla navrhnout sama, a tak spěšně zamířila ke dveřím. Zastavila se ale, když znovu uslyšela Bryanův hlas.
„Vezmi si s
















