Cheryly Youngové se okamžitě smyslně zamlžily oči. Juliana Shawa to vzrušovalo. Bez váhání do toho dala všechno. Navzdory svůdným sténáním té ženy, Julian neprojevil žádnou reakci. Susan Shelbyová nebyla v žádném případě štědrá manželka, které by na ničem nezáleželo. Proto chtěl zjistit, kde má hranice! Za dveřmi Susan slyšela sténání té ženy z ložnice. Její tvář byla tak rudá, že měla pocit, jako by hořela, a ruce křečovitě svíraly šaty. Nutil ji Julian úmyslně stát u dveří a poslouchat to? Na veřejnosti byla za bohyni chladu a elegance, proto Susan nečekala, že její hlas bude tak svůdný. I jako žena to nemohla snést. „Juliane Shawe, ty šťastnej parchante!“ Po chvíli, kdy už byla z toho poslouchání otupělá, se dveře náhle rozletěly. Julian byl oblečený v rozhalence a zdálo se, že se na Susan ušklíbá. „Juliane, tvoje služka je opravdu poslušná. Opravdu tady stála tak dlouho bez otázek.“ Cheryl se opřela o Juliana, jako by z ní veškerá síla vyprchala. Přirozeně ji držel kolem pasu, ale jeho oči byly upřené na Susan, která vypadala poslušně jako vždy, jako klidné jezero bez stopy vln. Juliana náhle zaplavilo zoufalství. Této ženě na něm opravdu vůbec nezáleželo. Proto nezáleželo na tom, kolik má přítelkyň a koho si přivede domů. Kdyby nebylo mámy, nezáleželo by jí ani na tom, jestli vůbec přijde domů! To všechno mu sevřelo srdce chladem. I když byli svoji už rok, její srdce patřilo od začátku jen Luku Jenkinsovi. Julian pro ni naopak nebyl nikdo! Najednou sevřel Cheryl kolem pasu pevněji. Cheryl se necítila dobře, ale neodvážila se ani pípnout. Jen se na něj zmateně podívala. „Zlato.“ Julian se na ni hluboce zadíval a koutek jeho rtů se stočil do mělkého úsměvu. „Asi jsem na tebe byl teď moc hrubý. Tahle moje služka má docela dobrou masážní techniku. Proč bys ji nenechala, ať ti zkusí pomoct se uvolnit?“ „Jasně, jak chceš.“ Cheryl se sladce usmála. „Já…“ Susan náhle zvedla hlavu. „Juliane Shawe, je nutné se ke mně chovat jako ke služce? Koneckonců, jsem tvoje manželka!“ Mohla být štědrá a nestarat se o jeho soukromý život, ale neklesne tak hluboko, aby sloužila jeho milence! „Odmítáš?“ Julian na ni zíral s hořící zuřivostí, která byla potlačena pod jeho pohledem. Susan pevně sevřela obě pěsti a pak je prudce uvolnila. Lehce se usmála. „Je mi ctí sloužit slečně Youngové.“ „Velmi dobře.“ Julian se ušklíbl. Na pohovce ležela Cheryl na břiše a odhalovala svá hedvábně hladká záda, která Susan začala lehce masírovat. „Je to moc jemné. Nic necítím,“ zamumlala Cheryl líně. V reakci na to Susan masírovala silnějším tlakem. „Chceš mě snad takovou silou zranit?“ vykřikla Cheryl náhle. „P-promiňte.“ Susan zmírnila tlak. Cheryl se na ni nespokojeně zadívala a pak koketně řekla Julianovi: „Juliane, technika tvojí služky není nic moc. Doporučím ti pár dobrých masérek.“ Julian zvedl hlavu a podíval se na Susan. „Slyšela jsi to? Slečna Youngová říká, že tvoje technika není nic moc. Pokračuj v masáži bez přestávky. Dokud nebude spokojená, budeš ji masírovat dál.“ „Jasně.“ Susan zatnula zuby a její pohyby se staly opatrnými. Cheryl se zasmála. „Juliane, není to pro tvoji služku příliš obtížné?“ „Na tom nezáleží. Dokud se budeš cítit pohodlně, považuj to za její příspěvek.“ Julian mrkl. „Jsi na mě tak hodný.“ Cheryl se na něj vděčně podívala. Julian se jí předtím nikdy nedotkl, což ji přimělo přemýšlet, jestli s ní není nějak nespokojený. Nyní, k její radosti, se zdálo, že ji stále hýčká. „Samozřejmě, jsi moje zlato,“ odpověděl Julian koketním úsměvem. „Ty strašný svůdníku!“ Výměna slov mezi těmito dvěma byla intenzivní. Susan sklonila hlavu a jen hnětla dál. Uplynulo 10 minut, pak 30 a nakonec celá hodina. Po hodině masírování Susan prsty tak ztuhly, že znecitlivěly. Dokud ji Cheryl nezastavila, neodvážila se přestat. I když byly její prsty znecitlivělé natolik, že se už nemohly hýbat, zatnula zuby a pomalu pokračovala dál. Navzdory tomu, že si Julian povídal s Cheryl, celou dobu upíral oči na Susan. Pohled na to, jak vzdorná je, v něm vyvolal záchvat nevýslovného hněvu. Proč musela být tato žena tak tvrdohlavá? Nemohla ani požádat o shovívavost? Při pohledu na krůpěje potu, které se tvořily na Susanině čele, Julian pocítil závan lítosti. Zlobil se jen na její apatii a chtěl jí dát malou lekci. Nicméně mu pukalo srdce při pohledu na to, jak vypadá napjatě. Nicméně nemohl vzít zpět, co řekl. „Copak ta zatracená Cheryl nevidí vlastníma očima? Proč nemůže Susan říct, ať po takové době přestane? „A taky, Susan Shelbyová, jak můžeš být tak poslušná? Nepřestaneš, dokud ti Cheryl neřekne?“ Susaniny prsty ztratily veškerý cit, jak pokračovala v znecitlivělém pohybu. Náhle se jí ruce zatřásly a nehty poškrábaly Cheryl záda. „Argh!“ vykřikla Cheryl. „P-promiňte,“ omluvila se Susan v úzkosti. Plác! Susanina hlava se otočila na stranu. Cheryl Youngová ji bez váhání právě uhodila! Julian byl ohromen. Popadl Cheryl za ruku a díval se na ni inkoustově černými zornicemi, jako by v nich byly zlaté plameny, a dožadoval se: „Co to děláš?“ Jeho gesto bylo hrubé a Cheryl to bolelo, ale neodvážila se ani pípnout! Nikdy předtím Juliana takhle děsivého neviděla. Jeho pohled byl jako pohled nebezpečné šelmy na svou kořist. Proč? Proč by se tak zlobil? Cheryl přemýšlela. Mohlo by to být kvůli facke, kterou dala té ženě? Byla to jen služka! Cheryl se sebrala a pak si jemně postěžovala: „Juliane, moje… její nehty mě poškrábaly na zádech. Víš, že zítra musím odhalit záda pro reklamu. Pokud tam bude jizva, tak… nebudu to moct udělat! Byla jsem teď jen nervózní…“ „Říkáš, že jsi byla nervózní?“ Julian se otočil a podíval se na Susan, která zůstala ve své původní pozici beze změny. Najednou pocítil, jak se v něm vzedmula vlna nevysvětlitelných emocí. Chladně se podíval na Cheryl: „Pokud je tomu tak, nemusíš zítra na natáčení, takže nemusíš být nervózní.“