Bála se o Luka, dokud nepoklekla, aby prosila pana a paní Jenkinsovy. Trvala na tom, že od Jenkinsových nechce nic, ani jejich peníze, jen se chtěla ujistit, že je Luke v pořádku. Leč dočkala se pouze posměšné odpovědi paní Jenkinsové. Poté ji z nemocnice vyhodili a Luka ani nezahlédla. Jako by toho nebylo málo, její starší bratr byl vzápětí přijat do nemocnice kvůli náhlému infarktu. Nejhorší bylo, že během léčby infarktu mu diagnostikovali příznaky schizofrenie. Lékař řekl, že její starší bratr byl pravděpodobně traumatizován něčím, co spustilo infarkt a duševní chorobu. Teď už nemohl pořádně mluvit, ačkoli nevěděla, co se stalo. Jediné, co mohla dělat, bylo přemýšlet, jak sehnat peníze na jeho léčebné výdaje. Když jim zemřeli rodiče, jejímu staršímu bratrovi bylo 16 let a jí teprve 10. Nikdo z příbuzných si je nechtěl vzít k sobě, takže starší bratr odešel ze školy, aby se uživil, postaral se o ni a poslal ji do školy. Na rodiče si sotva pamatovala, protože její starší bratr převzal jejich roli, když byla ještě malá. Byl pro ni jedinou rodinou. Kdyby ho mohla zachránit, byla by ochotna obětovat cokoliv. V té době potlačila myšlenky na Luka a myslela jen na to, jak získat peníze. Prodala jejich maličký dům, ale kvůli jeho velikosti a poloze za něj dostala jen něco přes sto tisíc, což bylo stále daleko od bratrových léčebných výdajů. Proto se vzdala své důstojnosti a oslovila paní Jenkinsovou. Nikdy nezapomene na ten blahosklonný pohled, který jí paní Jenkinsová věnovala. Bylo to, jako by doslova říkala, že chce jen peníze rodiny Jenkinsových! Paní Jenkinsová hodila na zem 100 000 dolarů. Pak jí řekla, že ty peníze jsou její, ale už nikdy nesmí Luka kontaktovat ani mu říct o jejich minulosti! Susan poklekla a sbírala bankovky jednu po druhé, zatímco ostrý a posměšný pohled paní Jenkinsové jí připadal jako dýky v zádech. Srdce ji bolelo a její důstojnost se rozpadala. Ať už to bylo jakkoli bolestivé nebo obtížné, věděla jen, že nemůže dopustit, aby se jejímu bratrovi něco stalo. Uboze poklekla, aby sebrala sto tisíc dolarů, než opustila rezidenci Jenkinsových a svou lásku. Celková částka však stále nestačila na léčbu bratrovy nemoci. V tu chvíli se před ní objevila paní Shawová. Julian Shaw měl zjevně mnoho potíží. Věštec řekl, že ho čeká zrádný rok, a aby se tím rokem dostal přes, bude se muset oženit s někým s kompatibilním charakterem. Tak byla Susan identifikována poté, co paní Shawová hledala někoho vhodného. Tak se Susan provdala za Juliana a rodina Shawových se postarala o bratrovy lékařské účty. Slyšela, že Luke na ni úplně zapomněl. Pak, krátce nato, slyšela, že se zasnoubil. Myslela si, že takovou bolest zvládne. Když však viděla, jak je Luke k Mandy náklonný, uvědomila si, že není tak silná. I tak by nikdy neodhalila svou slabost před Mandy Ainsleyovou. Se sepjatýma rukama klidně řekla: "Přeji vám oběma jen to nejlepší." "Přát?" Mandy se na Susan ušklíbla. "Abych ti za to přání poděkovala, dám ti dárek, ano?" Než stačila odpovědět, Mandy náhle vzala šálek s kávou a vylila jí ho na hlavu. Kapající káva rozmazala Susan zrak. Otřela si obličej a naštvaně se na Mandy podívala, připravená něco říct. Mandy zaječela: "To je moc! Nemůžu uvěřit, že na světě existuje taková nestydatá žena." Luke, který čekal venku, vtrhl dovnitř, když uslyšel ten pronikavý rozruch. Podíval se na Susan, pak nervózně na svou snoubenku: "Mandy, co se děje?" Mandy se třásla, když předstírala, že se přiznává: "Luke... měla jsem pocit, že tahle žena má o tebe zájem, tak jsem ti řekla, ať počkáš venku, abych ji neztrapnila. Poté, co jsi odešel, se mi vlastně přiznala, že tě má ráda a chce tě získat. Řekla jsem jí, že jsme zasnoubení, ale ona řekla, že zasnoubení neznamená, že jsme manželé. I když bychom byli manželé, mohli bychom se rozvést. Cítila jsem se nesmírně naštvaná, tak jsem na ni hodila kávu. Je špatné, že jsem se tak cítila?" Po těch slovech se sesunula do Lukova náručí a začala plakat. "Nejsi špatný člověk. Má drahá Mandy, nikdy bys nebyla špatná. Udělala jsi dobře, že jsi se s takovou ženou vypořádala." Luke poplácal Mandy po zádech a utěšoval ji. Susan tam seděla a cítila bolest v každém kousku svého srdce. Jak jí ztuhly žvýkací svaly, už to nemohla vydržet. "Lžeš. Nikdy jsem ti nic takového neřekla." "Chceš říct, že tě obviňuju?" Mandy se odtáhla z Lukova náručí a vypadala rozrušeně. Susan jasně viděla stopu pýchy v jejích očích, ale stále se zatnutými zuby odpověděla: "Ať už je to jakkoli, stojím si za svými slovy." "Luke, ona... ona to stále nechce přiznat!" Mandy se podívala na Luka, jako by jí bylo ukřivděno. Když viděl její smutnou tvář, nemohl si pomoct a bylo mu jí líto, a tak se chladně podíval na Susan. "Slečno Shelbyová, chci, abyste se Mandy omluvila za své činy." Susan se na něj omámeně podívala. Slepě věřil Mandy, aniž by zjistil pravdu, a dokonce požadoval omluvu! Cítila se zadušeně, jako by nemohla pořádně dýchat. Se zbytkem sil, které jí zůstaly, zopakovala: "Řekla jsem, že jsem ta slova neřekla!" "Ani se neznáme. Kdybys to opravdu neřekla, proč bych tě polila kávou? Jsem snad tak nerozumný člověk?" řekla Mandy a povýšeně se na Susan podívala, protože věděla, že se nemůže vysvětlit. Susan slíbila paní Jenkinsové, že poté, co si vezme těch 100 000 dolarů, už se nikdy nezmíní o jejich minulosti Lukovi. "Ty..." Susan byla bledá jako duch a z úst jí nevyšlo ani slovo. "Slečno Shelbyová, dávám vám poslední šanci se Mandy omluvit." Luke se na ni chladně podíval. Susan se na něj podívala, jak je lhostejný, a měla pocit, že si s ní svět krutě zahrává. Kdysi ji chránil. Byla tehdy nejšťastnější ženou na světě. Teď chránil jinou ženu. "Ty... mi opravdu nevěříš?" Susan se na Luka podívala s emocemi skrytými v očích. Ty oči... Luke byl mírně ohromen. Nevěděl proč, ale měl pocit, který nedokázal popsat. Setkali se už někdy? Luke na chvíli zmlkl, až Mandy znervózněla. Zatahala Luka za ruku. "Miláčku, jsi v pořádku?" Luke se vzpamatoval. Když se podíval na Mandyinu krásnou tvář, dovolil, aby se na jeho rtech objevil slabý úsměv. Když byl upoután na lůžko, byla to Mandy, kdo se o něj staral, a byla to žena, se kterou chtěl být po zbytek svého života. A tak se Luke nebezpečně podíval zpět na Susan. "Mám věřit tobě, a ne své snoubence?"