**Tristanův pohled** Dorazili jsme k Eloninu domu. Věděl jsem, co se dá od Davida očekávat, když vstoupíme do toho domu. Cítím se zase jako teenager, který se potají schází a doufá, že ho nikdo nechytí. Zastavili jsme před domem, vypnul jsem motor a vydechl jsem, když jsem se podíval před sebe, než jsem se otočil na Elonu. Sundavala si moji bundu. „Jsi připravená?“ zeptal jsem se. Usmála se na mě: