**Elonin pohled** Přešla jsem kolem Tristana po několika schodech a odemkla jsem vchodové dveře. Vešla jsem dovnitř a on mě následoval. Cítila jsem z něj napětí a zavřel za sebou dveře. Je mi líto, že jsem nezvedala telefon a nechala ho o mě strachovat, ale jsem v pořádku a v bezpečí doma. „Nechci, abys se k němu přibližovala,“ sykl. Otočila jsem se k němu čelem. Byl rozzuřený, čelist měl zatnutou