Katrina se na druhém konci linky odmlčela a oči se jí postupně zalévaly slzami. Otřela si je a jemně se usmála. "Dobře. Popřemýšlím o tom." "Dobře." Clara se také usmála, i když v jejích očích zůstávala stopa viny. "Promiň, teto Katrino. Nemluvila jsem s tebou o té dobrovolnické výuce, než jsem se rozhodla." Clara se nerozhodla z rozmaru – promyslela si to. Protože věděla, že Katrina nebude snadno