Teď, když bylo přijímací portfolio zničené, neměla Klára jinou možnost, než si pronajmout ateliér, aby před odjezdem do Uthurnie předělala své obrazy. Protože trávila v ateliéru dlouhé hodiny, sotva vídala Wrena. Konečně nastaly Carlisleovy narozeniny a Klára se musela zúčastnit oslavy. Byla to velkolepá událost s mnoha hosty. Shirley stála po boku Carlislea, zatímco Ivy se něžně držela Wrena za ruku. Všichni čtyři vypadali jako semknutá rodina, když stáli na pódiu, takže Katrina a Klára vypadaly jako cizinci. Klára, cítíc Katrinino sklíčenost, ji pevně chytila za ruku, aby ji uklidnila. Klářino srdce se sevřelo vinou, když viděla Katrinin zamračený výraz. Katrina toho pod Zachmanovými hodně vytrpěla kvůli dědictví Klářiných rodičů a kvůli Kláře samotné. Klára tomu všemu byla svědkem a nenáviděla se za to, že je bezmocná. Zvláště té noci Carlisle okázale projevoval svou náklonnost Shirley bez ohledu na Katrinu. Poprvé měla Klára nutkání říct Katrině, aby se rozvedla. Zatímco Carlisle vodil Shirley kolem, aby si připíjeli, Klára tiše řekla Katrině: "Teto Katrino, vím, že život se Zachmanovými je těžký. Proč se mnou nepojedeš do Uth—" "Kam se chystáte?" Klára zvedla pohled a zjistila, že před ní stojí Wren a dívá se na ni zvláštním výrazem. Zatnula se, ale předstírala klid. "Nikam. Chtěla jsem vzít tetu Katrinu na výlet během prázdnin." Než mohl Wren něco říct, přišla Ivy se sklenkou alkoholu a přerušila je: "O čem se bavíte, Wrene?" Wren polkl slova, která chtěl říct, a odpověděl: "O ničem důležitém. Co tady děláš?" "Přišla jsem předat vzkaz. Carlisle volá Katrinu." Katrina nechtěla dělat rozruch před mladší generací. Proto řekla Kláře pár slov, než šla za Carlisleem. Jakmile Katrina odešla, Ivy řekla: "Kláro, Carlisle říká, že datum naší svatby je stanoveno. Dáš Wrenovi a mně své požehnání, že?" Klářiny řasy krátce zavlály. Se sklenkou alkoholu v jedné ruce stála a zkoumala pár, jak se drží za ruce. "Na šťastný život pro Wrena a Ivy," řekla a vynutila si úsměv. S tím vypila svůj drink, nevšímajíc si Wrenova potemnělého pohledu. Ivin úsměv se prohloubil. "Wrene, uděláme z Kláry družičku na naší svatbě?" Klářin stisk kolem sklenice se zesílil. Bohužel slyšela Wrena říct: "Je to na tobě. Hlavně, že jsi šťastná." Klára zkroutila rty do posměšného úsměvu. Zrovna když se chystala odložit sklenici, aby odešla, lustr nad jejich hlavami náhle spadl. Všechno se stalo tak rychle, že Klára nemohla včas uniknout. Když na ni lustr dopadl, viděla, jak Wren rychle vtáhl Ivy do náruče a ustoupil. Ostrá bolest ji zasáhla do pravého zápěstí a vyhrkla krev, která jí potřísnila šaty. K jejímu zklamání se Wren na Kláru ani nepodíval. Utěšoval jen Ivy, která plakala kvůli incidentu. Zatímco byli všichni šokováni nehodou, Katrina přiběhla, jen aby byla šokována pohledem na Kláru ležící v kaluži krve. Katrina odstrčila lustr z Kláry, klekla si a zatlačila na Klářino krvácející zápěstí. "Rychle! Zavolejte sanitku! Pošlete Kláru do nemocnice!" Teprve potom se Wren podíval na Kláru a zjistil, že je potřísněná krví. Chystal se jít ke Kláře, když mu Ivy padla do náruče. "Wrene, vymkla jsem si kotník. Bolí to." Wren se okamžitě zastavil a v očích mu probliklo zaváhání. Sehnul se, aby Ivy zvedl, a zavolal na hotelový personál: "Sežeňte auto, aby ji odvezlo do nemocnice." Potom vykročil s Ivy v náručí. Carlisle situaci jen zkontroloval a odvedl Shirley, aby dál bavili hosty. Katrina proto musela spěchat s Klárou do nemocnice sama pod dohledem hostů smíšeným s lítostí a výsměchem. Klářino zranění bylo vážné. Kromě zlomenin jí ostré kovové kusy přeřízly šlachy. Jen opětovné spojení šlach trvalo dvě hodiny. Poté, co byla Klára odvezena na oddělení, Katrina počkala, až zavře oči, než vyšla ven, myslíc si, že spí. V tu chvíli Klára otevřela oči a slyšela každé slovo z rozhovoru venku. "Doktore, jak je na tom moje neteř? Ovlivní její zranění její schopnost malovat, až se uzdraví?" "Je mi líto, paní Caldwellová. Její zranění je příliš vážné. I když se její uzdravení bude vyvíjet dobře, obávám se, že pro ni bude těžké dělat v budoucnu jemné práce, jako je malování. "Ale nenechte se odradit. Možná se stane zázrak, pokud se její uzdravení bude vyvíjet dobře." Z koutků Klářiných očí tiše kanuly slzy. Zavřela je, když se jí v mysli přehrávala slova doktora a scéna, kde Wren bez váhání chránil Ivy. Klára věděla, že její sen a umírající přání její matky skončily. Už nepojede do Uthurnie. Klára se té noci v posteli převalovala. Když se blížil východ slunce, Klára nejasně zaslechla, jak někdo otevřel dveře a vstoupil na oddělení. Nejprve si myslela, že je to sestra, která ji kontroluje. Osoba však přešla a posadila se k posteli. Potom se jí ruka dotkla obličeje, aby jí jemně setřela stopy slz z koutků očí. Byla tam slabá vůně – patřila Wrenovi. Klára otevřela oči. Za tlumeného osvětlení zahlédla v Wrenových očích záblesk emocí, který se mu nepodařilo setřít. Klára si myslela, že se jí to zdá, protože v těch očích zahlédla náznak viny a lítosti. Wren si okamžitě nasadil chladný výraz a opřel se. "Jsi vzhůru. Teta Katrina říká, že jsi vážně zraněná. "Měla by ses prozatím soustředit na své uzdravení, místo abys jezdila do Uthurnie." Klářino srdce kleslo a upřeně se Wrenovi zadívala do očí. "Odkdy o tom víš?" "Před pár dny jsem jel kolem tvé univerzity a narazil na tvého učitele. Říká, že sis podala žádost o studium v zahraničí a dokončila jsi proces podávání žádostí. "Je to zásadní rozhodnutí. Proč jsi mi o tom neřekla?" Kláře okamžitě došlo. Konečně pochopila, proč se na ni Wren během večírku divně díval. Věděl, že lže. "Takže jsi mě nezachránil úmyslně, abys mi zabránil jet do Uthurnie?" Klára na Wrena zamračila a pevně zatínala pěst. Wren se zamračil. "Proč by sis to myslela? Nemá to nic společného s tvým odjezdem do Uthurnie. Ivin sen je jednoho dne vystoupit v koncertní síni ve Vlodale. Nemůže si zranit ruku." "A co moje ruka? A moje sny? Je to umírající přání mé mámy a ty to víš!" zeptala se Klára, neschopná ovládat své emoce. Wren se na ni díval, jako by se díval na tvrdohlavé dítě, v jeho očích se mísily emoce bezmoci a podráždění. "Uklidni se, Kláro. Ivy už získala několik mezinárodních ocenění. Možná nemáš talent na tuto formu umění. "Kromě toho nepodporuji, jak se věnuješ malování jen proto, že je to přání tvé matky. Moje rodina se o tebe postará. Nemusíš tak tvrdě pracovat."