Michael je sledoval z auta a dal by cokoliv, aby slyšel, o čem se baví. Není to tak, že by to nemohl udělat, ale neudělá to. Sledovat ji je už tak dost, neměl by odposlouchávat její rozhovory, nemůže klesnout tak nízko. Viděl je po nějaké době vycházet, Saša se usmívala nad něčím, co ten muž řekl, ale nemohl říct co. "Takže se uvidíme kdy?" zeptala se Saša Craiga. "Zítra. Večeře u mě," zazubil se.