Hodiny ubíhaly, aniž by si toho všimli, a teprve když je začaly bolet prsty a záda a v břiše jim kručelo, si uvědomili, že je čas na oběd. Oba vypnuli notebooky a opustili pracovnu, zamířili do kuchyně, kde si připravili rychlý oběd. Po obědě seděli v obývacím pokoji, každý tajně užíval den volna, který trávili jeden vedle druhého, ach, jak si přáli, aby ten okamžik nikdy neskončil. "Tak jakou hru