Vanessa
Sotva pootevřu dveře, abych mohla vyjít na chodbu a promluvit si s Carmellou, ona je rozrazí dokořán a pozve se dál sama.
Zavrávorám pod náporem dveří, ale brzy znovu naberu rovnováhu a otočím se k ní čelem.
„Nemohlas počkat, až ti dovolím vejít?“
„Ale prosím tě!“ Protočí nade mnou panenky. „Jako bych od tebe k čemukoli potřebovala svolení.“
Ačkoli vím, proč tu je, rozhodnu se o tom mlčet,
















