Vanessa
Jakmile se dveře výtahu otevřou, vystoupím jako první, položím si ruku na hruď, abych popadla dech, a vydám se chodbou, dokud na mě nepromluví.
„A kam si myslíš, že jdeš? To je špatným směrem.“
Zastavím se v půli kroku, se sklopenou hlavou se otočím a vracím se k němu.
„To jsem nevěděla,“ řeknu mu.
„Tak proč jsi šla první?“
„Nevím.“ Pokrčím rameny a stále držím hlavu skloněnou.
Zavrtí nade
















