Zeke čekal, až zazvoní telefon, ale jeho pozornost se upírala na člověka, který nervózně přecházel po pokoji nahoře.
„Skoro jsi ji označil.“
Podíval se na Dereka, který seděl v salonku co nejdál od něj. Pochopitelné. Už podruhé málem zlomil svému Betovi vaz.
Byla to pravda. Byl připraven ji označit. Zabořit do ní zuby a pak nechat spadnout její ručník a zabořit se do ní. Se vší silou vůle se tomu
















