„O co šlo?“ Alex přišel za svým Alfou, oba se dívali za tou křehkou dívkou, jak odjíždí. „Jak jí to dnes šlo?“ zeptal se Cole a odvrátil oči od vchodových dveří. „Hrozně, jako vždycky. Možná o píď lepší než po zbytek týdne,“ zasmál se Alex a otřel si čelo ručníkem. „Chodí sem vždycky večer?“ „Mmm, ne vždycky, ale myslím, že jí brzy začínají hodiny, takže od teď už to budou večery… je silná jako batole, ale je vytrvalá. Myslel jsem, že už toho nechá. Možná jsem jí dnes dal ten nejtěžší kardio okruh, jaký znám. A celý týden jsem jí nakopával zadek.“ Alex se ušklíbl, „Její tělo ji musí bolet, ale pokaždé, když si myslím, že hodí ručník do ringu, pokračuje dál. Neustále se ukazuje v dvojitých vrstvách a se špatným držením těla, ať se děje, co se děje. Málem omdlela na běžeckém pásu, aby dokázala, co chce. Musel jsem tu zatracenou věc násilím zastavit, aby mi všichni přestali nadávat za to, že ubližuju nový holce, než se stihne vůbec *seznámit*.“ Alex udělal ve vzduchu uvozovky a protočil oči k ostatním členům smečky. Cole zamručel, hluboce podrážděný zvuk, a Alex naklonil hlavu. „Budu ji trénovat večer od teď…“ řekl Cole a odpověděl na zvědavost svého Bety. „Cože?“ Cole neměl rád ženské klientky, tvrdil, že existuje příliš velké riziko překročení osobních a profesních hranic. A už vůbec by se neujal takového mrňouse, který sotva vylezl ze střední školy. Pokud ji kardio zabíjí, jeho verzi mechaniky boje by nepřežila. „Nedělej si s tím starosti. Možná si myslím, že její strach je zábavný… a Alexi, už se jí nedotýkej.“ řekl Cole nonšalantně, i když ve vzduchu zavál závan Alfího rozkazu. Alex zůstal stát s otevřenou pusou, jako by se rýsovaly slabé záblesky pochopení. Cole si ani neuvědomil, že sklouzl do svého vlčího tónu. „Proč ti záleží na tom, čí vůně je na ní?“ zeptal se Alex tiše a dohnal Colea. Jeho Alfa neodpověděl. A pro něj to byla dostatečná odpověď. „To není možné…“ zkusil Alex znovu, „Alfy nemají lidské partnerky. To prostě… není věc, Cole. Není šance. Alfy se páří s Alfami, aby pokračovala linie. To ví každý. *Ty* obzvlášť. Není šance, že ti měsíc dá člověka.“ „Myslíš si, že to nevím?“ odpověděl Cole ledově, „Nepotřebuju, aby mi můj Beta říkal, co Alfy dělají a *nedělají*, Alexi.“ Zastavil se u vchodu do kanceláře, rozhlédl se po tělocvičně, jestli ho neposlouchají nějací další členové smečky, a pak se sehnul dovnitř. „Neplánuju si ji nárokovat tak jako tak. Umíš si představit Ericin obličej? Pokud mi leze na nervy teď, představ si, jaká bude potom. Můj vlk mi teď prostě nedovolí jasně myslet.“ „Tak proč bys ji chtěl trénovat?“ Alex si založil ruce a zavřel za sebou dveře. Kancelář nebyla malá, ale se dvěma stoly, bezpečnostní stanicí a všemi židlemi mohla být stísněná. Naštěstí právě uklidili po instalaci hrstky sledovacích monitorů na zadním stole. Andres je už týdny otravoval kvůli penězům na dokončení instalace. Rok byl příliš dlouhá doba na odkládání bezpečnosti, zvlášť s tím množstvím lidských civilistů, kteří sem tam chodí. Extrémně velký příspěvek od Lity šel přímo na šest lesklých obrazovek, které cyklicky zobrazovaly perimetr. Alex stočil oči zpět na Colea a zvedl obočí, aby ho vyprovokoval k odpovědi na jeho dřívější otázku. „Protože se zdá, že se nemůžu ovládnout. Vlk chce být blízko ní,“ zavrčel Cole frustrovaně a sevřel rty v nechuti. „Chci vlkovi dát alespoň trochu to, co chce, protože je to rušivé. Ale jen večer, když si pak můžeme jít zaběhat. Budu to potřebovat.“ „To je špatný nápad, Cole. Možná ten nejhorší nápad, co jsem kdy slyšel…“ „Jo, já vím,“ přikývl nepřítomně a zabředl do vlastních myšlenek. Alex si sedl na nejbližší stůl. „Pak pochopíš, proč se chystám udělat tohle… *veto*.“ Cole se narovnal, drápy se mu v záblesku hněvu zkroutily z nehtů. „Dohodli jsme se, že veto bude použito v nouzových situacích, kdykoli si budeš myslet, že je moje úsudek zatemněný, Alexi.“ Coleova slova byla těžká, silně akcentovaná vrčením a duněním frustrace. „Tohle není nouzová situace.“ Alex si povzdechl a promnul si strniště na bradě. Jeho oči se zaleskly živější modří. „Myslím, že je, Alfo. Za prvé, nadával jsi jako pohan v celém poutu, když jsi ji uviděl. Bylo ti jedno, jestli to ostatní slyší nebo ne, což bylo nedbalé. Ale přehlédl jsem to, protože jsem předpokládal, že tě zmínka o Jamesovi prostě vytočila. Za druhé, všichni jsme tě viděli, jak ji sleduješ. Jsi nenápadný jako hora.“ Alex se na něj významně podíval. „Jediný, kdo to neviděl, je ta holka sama, a to by mělo vypovídat dost o její chytrosti. Ale co už, já taky nejsem nejostřejší nůž v šuplíku.“ „Nic z toho nezní jako nouzová situace,“ zasyčel Cole a ztrácel trpělivost s Betovým hodnocením jeho partnerky. Šlo o princip věci. „Ne, ale ty modřiny, co schovává pod oblečením, *jsou* problém. Víš to stejně dobře jako já. *Ty* jsi řekl, že se nepleteme do lidských sraček, pokud to není nouzová situace. Což je v pořádku, ale to platí i pro ni. Viděl jsi je jasně jako já ten první den. Ale místo abys ji poslal pryč, aby byla problémem někoho jiného, udělal jsi ji naším. *Nechal* jsi ji dovnitř. Nechal jsem to být, *zase*, protože jsem si myslel, že jí prostě děláš laskavost. A myslel jsem si, že toho chlapa třeba nechala nebo co.“ Cole zatnul čelist a odvrátil pohled, když se Alex naklonil blíž. „Ale ona si nesvlékne mikiny, ani když se potí. Radši omdlí, než aby si sundala ty vrstvy, a *oba* víme, co to kurva znamená. Dělal jsi ohledně ní nepořádná rozhodnutí, když jsi ji ani neznal, takže není šance, aby tvůj vlk měl povolený větší přístup. Co když ti řekne, že ji její přítel bije? Budeš se dívat jinam, Cole? Budeš předstírat, že se nestaráš o blaho své partnerky? Ne, půjdeš a zmlátíš ho a zachráníš ji. Jako bys byl měsíční dar pro ztracené holky.“ Alex stočil oči k oknu na Jaz, jako by chtěl říct, *jako ta lidská*. „A pokud to uděláš, pokud posereš toho jejího lidského přítele, odhalíš nás. Takže ne. Mám tě rád, jsi můj bratr. Respektuju tě a budu tě následovat kamkoli, ale ne, Cole. Veto.“ Cole zaklapl ústa, oči mu probleskovaly vlčími barvami. „Nemůžeš s ní mít nic společného, dokud ji neodmítneš. Myslím to vážně.“ „Víš, že mě nemůžeš vetovat znovu až do příštího roku, že? Tohle stojí za tvůj roční fuck-you?“ Cole si promnul ruce po obličeji a uhladil si vlasy, když zamrkal, aby zahnal své pocity. „Jo,“ přikývl Alex, „Příliš tvrdě jsme pracovali na vybudování tohoto místa, než abychom dovolili, aby ho lidská partnerka zničila, Cole. Zvlášť když si ji nehodláš nárokovat. Neztěžuj to víc, než už to je.“ Cole si okusoval vnitřek úst a přemýšlel. „Dobře, Beto. Veto přijato.“