Litě v břiše v tichu, které mezi nimi panovalo, zakručelo. "A to bude zvuk hladového vlka," zamyslel se a políbil ji na čelo. "Pojď, večeře už je na sporáku." "Neměla bych si... víš... něco obléct?" Lita ukázala na své stále nahé tělo, zahalené jen do deky. "Já si tedy stěžovat nebudu," jeho široký, dravý úsměv ji přiměl zčervenat. "A stejně jsme tu jen my dva. Ale jestli trváš na svém, v šatníku