Odložila šálek s čajem a řekla: „Chci mít svobodu pohybu po panství, jak se mi zlíbí. Nechci vídat Marca, ale nechci se cítit jako tvůj vězeň.“
Seanovi se uvolnil obličej: „To je všechno?“
„To je všechno,“ řekla.
„Hotovo,“ řekl.
„Vážně?“ zeptala se.
Usmál se: „Ano, vážně.“
„No, děkuji,“ řekla. „Byl to ale dlouhý den. Jestli ti to nevadí, ráda bych si šla lehnout.“
V koutku úst se mu objevil úsměv:
















