„Catherine, vím, že chceš pryč od mého bratra,“ řekla Iris. „A víš, že bych si nic nepřála víc, než aby to mezi vámi dvěma skončilo. Vím, že tě velmi chrání, ale já ti můžu pomoct utéct.“
Catherine se málem udusila čajem. Šálek se vznášel v půli cesty mezi jejími ústy a podšálkem a hlava se jí točila. Byla to ta šance, na kterou čekala? Zírala na Iris a snažila se číst ten zvláštní, samolibý výraz
















