Ana. "Bohyně! Chyběla jsi mi. Co ti tak trvalo?" zamumlám a vdechuji jeho silnou, uklidňující vůni. "Odpusť mi, princezno, měl jsem přijet dřív," zamumlá jeho chraplavý hlas. Muž mi pomalu projíždí prsty ve vlasech a oba si unisono povzdechneme. Neuvědomila jsem si, jak moc mi chyběl. Políbí mě do vlasů a pak zaboří nos do mých kadeří a já se zasměji. "Někdo mi chyběl," zažertuji a on se hluboce z