Ana.
"Tati!" vykřiknu na otce, sotva zahlédnu jeho auto vjíždět do garáže. On má vždycky řešení na všechno a já se modlím k Bohu, aby dokázal zachránit mého druha.
Předtím, když mě Jace srazil k zemi, jsem mu sotva unikla. Musela jsem použít své schopnosti, abych se sem bezpečně dostala. Je štěstí, že mě nesledoval a myslím, že možná proto, že se mu vrátil rozum.
"Miláčku, jsi v pořádku?" zamumlá
















