MIRABELLA
Dvacet čtyři hodin.
Čtyřicet osm hodin.
Sedmdesát dvě hodin.
Měli by mě teď jmenovat nejpřesnější časoměřičkou.
Do prdele!
Vydávám ze sebe zoufalý povzdech, zatímco nervózně přecházím po pokoji.
Nervy drásající.
To je jediné slovo, které mám na popis posledních několika dní. Sedmdesát dvě hodin od chvíle, kdy Matteo odešel hlavními dveřmi, a ještě se nevrátil.
Nedokážu vysvětlit, co cítí
















