MATTEO Když ji držím v náručí a konejším ji, zdá se, že se moje žena každou vteřinou uvolňuje víc a víc. "Nezašel jsem příliš daleko, zlato?" ptám se a ústa mám položená na místě za jejím uchem. "Ne, ne, vůbec ne, Matteo." Vydechne přerývaně, otočí se ke mně a její oči se střetnou s mýma. "Jsem v sedmém nebi." "Fialová tvé pleti sluší," zašeptám, skloním se a spojím své rty s jejími. Vydechne mi d