MIRABELLA Když ráno otevřu oči, vidím svého manžela sedět vedle mě. Rty má roztažené do úsměvu a tvář mu září štěstím, zatímco mě s úžasem pozoruje. Zívnu a protáhnu si končetiny hlubokým zasténáním, než se posadím a opřu záda o čelo postele. "Dobré ráno, zlato," řekne Matteo a jeho úsměv se ještě rozšíří. "Udělal jsem ti snídani." Protočím očima a šeptám si pod nos, "jasně, že ano." "Zlobíš se na