MIRABELLA
Když ráno otevřu oči, vidím svého manžela sedět vedle mě. Rty má roztažené do úsměvu a tvář mu září štěstím, zatímco mě s úžasem pozoruje.
Zívnu a protáhnu si končetiny hlubokým zasténáním, než se posadím a opřu záda o čelo postele.
"Dobré ráno, zlato," řekne Matteo a jeho úsměv se ještě rozšíří. "Udělal jsem ti snídani."
Protočím očima a šeptám si pod nos, "jasně, že ano."
"Zlobíš se na
















