MIRABELLA Osamělá slza mi sklouzne po tváři a polknu, jak se mi oči rozechvějí a otevřou. Matteův pohled ke mně zjemní a já potlačím vzlyk. "Promiň," zašeptám, zatímco mi vlhké cudné polibky putují po krku a on tlumeně zamumlá: "Děkuju." Za co mi děkuje, to nevím, ale líbí se mi to. Miluju to. "Nikdy se za tohle neomlouvej, princezno, ano? Je to naprosto normální." Oba se na sebe laskavě díváme as