MIRABELLA
Už jsou to tři dny, co jsem viděla Mattea. Poté, co mě nechal v našem domě, jsem ho neviděla až doteď, kdy sedí v čele stolu a chroupe oběd, aniž by se na mě byť jen podíval.
Opatrně žvýkám jídlo a sleduji ho periferním viděním.
"Sestro, už ti je lépe?" ptá se Julie a Matteova hlava se okamžitě otočí mým směrem, jeho oči vyžadují vysvětlení.
"Jsem v pořádku, Julie. Děkuji, že se ptáš." U
















