Ve chvíli, kdy Stella vyšla z firmy, uviděla Lillian, jak vystupuje z auta. Ethanův asistent, Jason Harrison, jí osobně přidržel dveře. Lillian mu podala několik nákupních tašek. „Rozdělte to sekretariátu.“ Chovala se jako pravá paní domu. Jason je s úctou převzal. „Děkuji, slečno Lillian.“ Lillian mu věnovala jemné kývnutí, pak se otočila – a její oči se setkaly se Stellinýma. Stella zamračila pohled. Lillian na zlomek vteřiny ztuhla, pak přešla s vřelým úsměvem. „Stello.“ Její hlas byl jemný, jako hlas chápající starší sestry. Když rodina Reedových Stellu našla, řekli jí, že Lillian je starší – o hodinu. Tato jemnost v Lillianině hlase byla pro Jasonovy uši. Ale ten pohled v jejích očích? Čistá provokace. Snížila hlas, když došla ke Stelle. „Jsi jeho snoubenka, a přesto poslal mě, abych ho našla. Pověz mi, kam to staví tebe?“ Stellin výraz zchladl. Tiše se zasmála. „Dokud chci, můžu mít v rodině Keeneových jakoukoli pozici. Ale ty? Kromě toho, že se ukážeš v jeho kanceláři, můžeš jít kamkoli jinam v domácnosti Keeneových?“ Lillianina tvář ztuhla a její pohled se stal jedovatým. Očividně ne. Starší z rodiny Keeneových by to nikdy nedovolili. Její reakce Stellu docela uspokojila. Lillian na ni zlostně pohlédla. „Nepřeceňuj se. Dokud jsem tady, nikdy nebudeš mít tu svatbu.“ Stella se usmála, naprosto netečně. „Uvědomuješ si, že na světě je víc než jeden muž, že? Není to tak, že si ho musím vzít.“ Muž jako Ethan – lpící na nedosažitelné lásce? Ne, děkuji. Raději to ukončím brzy. Lillianin výraz ztuhl. „Co tím myslíš?“ Nevěřícně na Stellu zírala. Nemilovala Ethana? Před dvěma lety tak tvrdě bojovala – tak co má znamenat tohle nonšalantní chování? Předstírá to? Stella se ušklíbla. „Co se na tom dá nechápat? Pokud ztratím Ethana, můžu si najít jiného muže. Ale ty? On je jediný, kdo si tě chce vzít, a přesto ti nedopřeje velkou svatbu.“ Lillian už vypadala špatně, ale poté, co to uslyšela, se vařila vztekem. Falešná sladkost v její tváři se rozbila a Stella nemohla být spokojenější. Opravdu si Lillian myslela, že jí to projde? Vypadalo to, že zapomněla, jak ji Stella před pár lety srovnala do latě. Stella neměla zájem s ní ztrácet víc času. Otočila se, aby odešla. Ale samozřejmě, Lillian musela vytáhnout své obvyklé triky. Náhle popadla Stellu za zápěstí. „Stello, vrátila jsem se jen kvůli lékařskému ošetření. Nikdy jsem nechtěla zničit tvůj vztah s Ethanem. Nechápej mě špatně, ano?“ „Pusť mě.“ Ve chvíli, kdy se jí Lillian dotkla, se Stelle v tváři objevil odpor. Chtěla jen stáhnout ruku zpět, ale nějak – Plác! Lillian se zřítila k zemi. Ten zvuk byl hrozný, jako když mokrý pytel s pískem dopadne na chodník. Už jen podle hluku by každý poznal, že to byl ošklivý pád. Než Stella vůbec mohla zareagovat – Z nedaleka se ozval zuřivý hlas. „Stello!“ No, to vysvětlovalo tu náhlou dramatiku. Není divu, že se Lillian tak snažila s divadlem – její největší fanoušek právě dorazil. Stella se podívala dolů na uboze rozvalenou Lillian a pak pohlédla na fontánu poblíž vchodu do budovy. Po tváři se jí rozlil pomalý úsměv. Kročila vpřed, popadla hrst Lillianiných vlasů a trhla. Lillian vykřikla ostrým výkřikem. „Ah—!“ Žbluňk! Lillianina tvář byla vtisknuta do ledové vody. Hruď jí narazila na okraj fontány a bolest jí projela žebry. Dusivý tlak jí naplnil plíce, když jí z těla vytrhli vzduch. Divoce sebou házela a lapala po dechu. Stellina tvář zůstala chladná, když tvrdě tlačila na Lillianinu hlavu a nedala jí ani kousek vzduchu. Lillian chtěla uspořádat show? Tak fajn, udělejme to doopravdy. „Pomoc! Ah—!“ V okamžiku, kdy ji Stella vytáhla nahoru, Lillian vykřikla o pomoc. Ale jen na chvíli. Protože ji Stella strčila rovnou zpět do vody. Nezabila by ji – ale způsobila by, že by si přála být mrtvá. Znovu a znovu Lillian bezmocně sebou házela. Nedaleko se k nim konečně dostal Ethan a jeho hlas hřměl hněvem. „Stello, jsi šílená?“ Lillian měla pocit, že jí hrudník exploduje. Její plíce křičely bolestí, když zoufale sebou házela. Ethan se vrhl vpřed, odstrčil Stellu stranou a vytáhl Lillian z fontány. Lillian byla úplně promočená a třásla se od hlavy až k patě. Ethanovy oči byly plné obav. „Jsi v pořádku?“ Lillianina tvář byla bledá, když nekontrolovatelně kašlala a plíce jí pálily. „Já… ugh…“ Podívala se na Ethana se slzavýma očima a sotva byla schopná vytvořit celou větu. Ethanův pohled zledovatěl, když se podíval na Stellu. Ale Stella nezaváhala. Kročila vpřed a dupala – tvrdě – na Lillianin kotník. Lillian vykřikla. „Ah—!“ Ethan byl rozzuřený. „Co je s tebou sakra špatně?“ Ona se odvážila zaútočit na Lillian přímo před ním? Rozzlobený Ethan Stellu odstrčil. Stěží zakopla, pak znovu vykročila vpřed a švihla kabelkou – narazila jí přímo do Ethanovy hlavy. Jeho vidění se na vteřinu rozmazalo, když mu v očích vzplanul vztek. Ta ženská… Než mohl zareagovat, Stella ještě několikrát kopla Lillian do nohy. Lillian sotva dýchala a teď jí nohy také otékaly.