Ralphine se bála.
Když kráčela tichými chodbami a ven z paláce, trápila se, že nikdy nebude tím, co Lykani potřebují. Bála se, že si o ní budou myslet něco jiného a že ji ti staří nebudou poslouchat. Bála se, že jí nebudou věřit, a navíc, pokud by k sobě měla být upřímná, nebyla si jistá, proč s tím vůbec souhlasila.
Bylo to, jako by si střílela do nohy a zároveň doufala, že si z lítosti udělá přá
















