[DRESCHER]
Naděje byla vše, co mu zbylo, a teď si nebyl jistý, jestli vůbec něco jako naděje existuje. Jeho mysl byla plná obrazů umírající matky, frustrovaného otce a jeho posvátných sester. A co bylo ještě horší, byl fakt, že byl na všechno tak naštvaný, včetně sebe, že už ani necítil oheň kolem sebe. Drescher strávil celou dobu počítáním dnů, které znovu strávil v kobkách, a upřímně řečeno, oče
















