Kara se zadívala na svého krále, na muže, který pro ně všechny dělal jen to nejlepší. Jistě, Miroslav míval své psychotické epizody, ale věděl, jak se s nimi vypořádat. Stál při nich bez ohledu na to, co se stalo, a dal Lycanům pocit sounáležitosti v době, kdy si lidé nebyli jisti, co si mají myslet o nejsilnějších stvořeních v říši. Král tu byl, aby je podržel a povzbudil, když se cítili sklesle.