„Jak říkáš, Nano,“ odvětila Serenity ledabyle. Ačkoli byla babička May laskavá, Zachary byl její krevní příbuzný, zatímco Serenity byla s rodinou spojená jen sňatkem. Serenity proto těžko věřila, že by se Yorkovi postavili na její stranu, kdyby došlo ke konfliktu mezi ní a Zacharym. Znala to z vlastní zkušenosti se švagrovými rodiči její sestry. Před svatbou se k Liberty chovali jako v bavlnce, až jejich vlastní dcera žárlila. Po svatbě se ale karta obrátila. Pokaždé, když se Liberty s manželem Hankem dohadovala, tchyně ji peskovala, že je špatná manželka. Zkrátka, syn byl vždycky rodina, zatímco snacha zůstávala cizinkou. „Určitě už musíš do práce, tak tě nebudu zdržovat. Požádám Zacka, aby tě dnes večer přivezl na večeři.“ „Nano, mám v krámku otevřeno až do noci. Asi to nestihnu. Nemohli bychom to přesunout na víkend?“ O víkendech se ve školách neučí. A protože tržby knihkupectví závisely na studentech, ve dnech volna byl obchod slabý. Měla by čas a nemusela by se starat o krám. „Dobrá.“ Babička May se zamyslela a dodala: „Tak tedy o víkendu. Běž se věnovat práci.“ Stará dáma zavěsila. Místo aby Serenity zamířila rovnou do krámu, napsala SMS své nejlepší kamarádce Jasmine Soxové, že se vrátí dřív, než zazvoní poslední zvonění. S jedním velkým milníkem za sebou musela Serenity dát vědět sestře a odstěhovat se od ní. Asi o deset minut později dorazila Serenity k domu své sestry. Hank byl v práci, zatímco Liberty věšela prádlo na balkoně. Když Liberty viděla Serenity, vyjádřila znepokojení. „Proč jsi tak brzy doma, Seren? Je dneska zavřeno?“ „Půjdu tam, až bude odpoledne frmol. Už se Sonny probudil?“ Sonny byl synovec Serenity. Chlapec byl právě v období vzdoru. „Ještě ne. Kdyby byl vzhůru, nebyl by tu takový klid.“ Serenity se zeptala na včerejší večer, zatímco pomáhala s prádlem. „Seren, Hank tě nechce vyhodit. Jenom je ve stresu. Není to tak, že bych nepracovala,“ vysvětlovala Liberty manželovo chování. Serenity si pro sebe pomyslela, že to je Hankův rafinovaný pokus, jak se jí zbavit. Hank vydělával jako manažer ve firmě slušné peníze. Liberty ho potkala na vysoké škole a pracovala ve stejné firmě. Když se vzali, Hank jí s láskou řekl: „Postarám se o tebe. Zůstaň doma a odpočívej. Potřebuji, abys byla odpočatá a zdravá, až budeme mít dítě.“ Liberty uvěřila, že našla toho pravého, a dala výpověď, aby se stala ženou v domácnosti. Rok po svatbě porodila krásného syna a mezi péčí o dítě a domácími pracemi neměla čas se upravovat. Přestala se starat o svou postavu a neměla možnost vymanit se z rutiny a vrátit se do práce. Po třech letech se Liberty změnila z mladé a krásné ženy v obézní a zanedbanou hospodyňku, která neměla čas na sebe. Serenity byla o pět let mladší než její sestra. Jejich rodiče zemřeli při autonehodě, když bylo Serenity deset. Od té doby měly Serenity a Liberty jen jedna druhou. Odškodnění z nehody rodičů by sestrám stačilo na dokončení studií, ale prarodiče z obou stran si chtěli urvat svůj díl. S tím, co zbylo, musely sestry šetřit a uskromňovat se, aby se dostaly přes vysokou školu. Protože si prarodiče nárokovali rodinný dům, Serenity a její sestra se uchýlily k pronájmu. Jejich nájemní dny skončily, když se Liberty vdala. Liberty Serenity zbožňovala a mluvila se svým tehdejším snoubencem o tom, že po svatbě budou bydlet společně. Muž s tím souhlasil, že si vezme Liberty a Serenity jako balíček, ale teď začínalo vyplouvat na povrch jeho rozhořčení. „Promiň, Liberty. Jsem ti jenom na obtíž.“ „Ne, Seren. Nemysli si to. Máma a táta nás opustili příliš brzy. Jsem všechno, co máš.“ Serenity to hluboce dojalo. Jako dítě se mohla vždy spolehnout na svou sestru, ale teď byla řada na ní, aby byla Liberty oporou. Po krátkém tichu Serenity vytáhla oddací list a ukázala ho Liberty. Řekla: „Vdala jsem se, Liberty. Právě jsem podepsala papíry a přišla jsem ti to říct. Za chvíli se sbalím a odstěhuji se.“ „Ty ses vdala?!“ Libertyin hlas se zvýšil, téměř až k ječení. Liberty na Serenity nevěřícně zírala a sebrala oddací list, aby si ho prohlédla zblízka. Na papírech bylo vedle cizího jména i jméno její sestry. V příloze byla fotografie novomanželů. „Co to má znamenat, Serenity? Myslela jsem, že ani nemáš přítele.“ Muž na fotce vypadal dobře, ale jeho pronikavé oči a bezcitné rysy v obličeji naznačovaly, že s ním nebude snadné vycházet. Cestou domů si Serenity vymyslela historku. Odpověděla: „Už nějakou dobu s někým chodím. Jmenuje se Zachary. Byl vždycky zaneprázdněný prací, takže si nikdy nenašel čas, aby se s tebou seznámil. Požádal mě o ruku a já souhlasila. Pak jsme šli na radnici pro oddací list. Je to skvělý muž, Liberty. Je na mě hodný. Neboj se. Budu žít šťastně až do smrti.“ Liberty se tomu těžko věřilo. Nikdy v životě o žádném Serenityině příteli neslyšela. A teď jí říká, že má zásnubní prsten. Serenity musela včera zaslechnout tu hádku. Rozrušená Liberty se rozplakala a řekla: „Seren, řekla jsem Hankovi, že platíš za jídlo. Klidně u nás zůstaň. Nemusíš se hned vdávat nebo stěhovat.“ Liberty se vsadila, že Serenity svého přítele nezná dlouho. Jinak by jí to řekla už dávno. Náhlé rozhodnutí vzít se bylo kvůli tomu, že Hank si myslel, že Serenity už se u nich zabydlela. Serenity spěchala, aby se vdala, než se Libertyino manželství rozpadne. Serenity se na sestru usmála a utěšovala ji: „Liberty, ty s tím nemáš nic společného. Můj vztah se Zacharym je velmi silný. Budu šťastná. Měla bys mi to přát.“ Liberty se neubránila slzám, které jí stékaly po tvářích. Serenity sestru bezmocně objala a nechala ji vyplakat. Pak jí Serenity slíbila: „Budu tě často navštěvovat, Liberty. Zacharyho dům je v Brynfield, kousek od tebe. Na elektrokole mi to trvá deset minut.“ „A co jeho rodina?“ Když už byla svatba hotová věc, Liberty to musela přijmout. Začala se vyptávat na svého nového švagra. Serenity o Yorkových moc nevěděla. Ačkoli znala babičku May už tři měsíce, nikdy se nezajímala o rodinné záležitosti a jen jí naslouchala. Věděla jen, že Zachary je nejstarší v rodině a má spoustu mladších bratrů a bratranců. Zachary pracoval v jedné z nejlepších firem ve Wiltspoonu. Byl na tom docela dobře, protože vlastnil dům a auto. Serenity sestře řekla to málo, co věděla. Když Liberty slyšela, že Zachary nemá na domě žádnou hypotéku, zeptala se: „To je jeho majetek z doby před manželstvím. Seren, můžeš ho přimět, aby tě nechal zapsat do katastru nemovitostí?“ Aspoň by byla Serenity zajištěná, kdyby byla uvedená na listu vlastnictví.