S kamennou tváří Zachary prohlásil: „Zpět k jednání.“ Nejblíže Zacharymu seděl jeho bratranec Callum, v rodinném žebříčku bratranců a sestřenic jeho věku mu patřila stříbrná příčka. Callum se naklonil a zašeptal: „Zacku, zaslechl jsem tvůj rozhovor s babi. Ty sis fakt vzal tu Ser-holku?“ Zachary ho probodl pohledem. Callum se poškrábal na nose, narovnal se a s dalším rýpáním přestal. I tak Callum Zacharymu v duchu vyjadřoval hlubokou soustrast. Kluci z rodu Yorků si přece nemuseli zajišťovat společenské postavení a finanční zabezpečení sňatkem, ale Zack a jeho nová nevěsta se k sobě nehodili ani v nejmenším. Chudák Zack. Oženil se s tou dívkou jen proto, že si ji babička oblíbila. Callum Zacharymu v myšlenkách znovu poslal vlnu upřímné lítosti. Díky bohu, že není nejstarší v rodině. Jinak by musel do chomoutu on, aby se oženil s babiččinou zachránkyní života. Serenity, nevěda o ničem z toho, si mezitím zjistila adresu a už táhla kufr do svého nového domova. Otevřela dveře a vstoupila do prostorného domu. Byl větší a luxusněji zařízený než dům její sestry. Serenity odložila kufr a začala se rozhlížet. Odteď to bude její království. Dva obývací pokoje, čtyři ložnice, kuchyň, dvě koupelny a dva balkony. Všechno vzdušné a rozlehlé. Serenity odhadovala, že dům má minimálně dvě stě metrů čtverečních. Zařízení bylo strohé – v obýváku jen sedací souprava s konferenčním stolkem a chladnička na víno. Dvě ze čtyř ložnic měly postel a skříň, zbylé dvě zely prázdnotou. Hlavní ložnice měla vlastní koupelnu, šatnu, pracovnu a další koupelnu. I přes rozdělený prostor působila hlavní ložnice obrovsky, jako obývací pokoj. Tohle bude Zacharyho doupě. Serenity si vybrala pokoj s postelí na opačné straně. Sluneční paprsky z balkonu ho krásně prosvětlovaly. Mezi hlavní ložnicí a jejím pokojem byl ještě jeden pokoj. Tak budou mít novomanželé alespoň trochu soukromí. I když je zákon spojil v manželský pár, Serenity nehodlala vnucovat společné chvíle v ložnici, pokud o ně Zachary nepožádá. Poté, co dovlekla kufr do ložnice, zamířila Serenity do kuchyně. Ta se leskla čistotou a nebylo v ní vidět jediné kuchyňské náčiní. Oba balkony byly také holé, ale díky své rozloze působily vzdušně. Serenity si představovala, jak balkony zvelebí rostlinami a houpačkou. Není nic lepšího než si ve volném čase číst knihu a houpat se s výhledem do zeleně. Zdálo se, že Zachary nevečeří doma. Teď, když tu bydlí ona, bude vařit. Serenity začala tím, že si online objednala kuchyňské potřeby. Co se týče rostlin na balkon a dalšího nábytku, chtěla si o tom promluvit se Zacharym, až se vrátí z práce. Koneckonců, je to jeho dům, ona tu jen přebývá. Poté, co odeslala objednávku kuchyňského náčiní, se Serenity podívala na hodinky a zjistila, že se musí vrátit do obchodu. Popadla klíče, telefon a vyrazila dolů po schodech. Serenity se do obchodu vrátila právě včas, když začal odpolední nápor. Její nejlepší kamarádka Jasmine se starostlivě zeptala: „Co jsi dělala celé dopoledne, Seren?“ „Moje sestra a švagr se kvůli mně pořád hádají. Přemýšlela jsem o tom a rozhodla se odstěhovat.“ Serenity pokrčila rameny. „Tak jsem se dneska ráno odstěhovala.“ Švagr její nejlepší kamarádky, to byl kapitola sama pro sebe. Jasmine si povzdechla. „Chlapi rádi ženským říkají, že se o ně postarají, ale když na to přijde, tak jenom prudí a hledají chyby. Po svatbě my, ženský, musíme dát rodinu na první místo a s úsměvem snášet nedorozumění. To je tak nefér. Myslím, že by si tvoje sestra měla najít práci! Ženský musej bejt vždycky finančně nezávislý, abychom měly v domácnosti nějaký slovo.“ Jasmine se zamračila a zmateně se na Serenity podívala. „Nemůžu uvěřit, že tě sestra nechala odstěhovat.“ „Vdala jsem se.“ „Aha… Cože? Vdala ses? Vždyť nemáš ani kluka. Koho sis vzala?“ Jasmine bezmyšlenkovitě přikyvovala, pak se zarazila, vykulila oči a šokovaně na Serenity zírala. Hlas se jí zdvihl o oktávu. Serenity věděla, že před Jasmine nic neukryje, a tak jí všechno vylíčila. Jasmine na Serenity chvíli mžourala, pak ji šťouchla do čela. „Já nevím, kde bereš tu odvahu vzít si někoho, koho jsi viděla poprvý v životě. Mohla jsi zůstat u mě, kdybys neměla kam jít. Mám u sebe volný pokoje. Nebo sis mohla vybrat mýho bratrance, kdybys hledala ženicha.“