Zachary zůstal jako opařený. Nehodlal uhnout pohledem, než nakonec tiše procedil: „Je pozdě. Měla bys jít spát. Už tu zase neusínej. V noci je zima. Nastydneš a budeš litovat.“ Otočil se na patě a odešel. Serenity zaslechla, jak za ním cvakly dveře a zamkl je. „On mě zamknul,“ zamumlala pobaveně. „To je k popukání. Koho se to snaží udržet venku?“ Kdyby Zachary slyšel její poznámku, okamžitě by jí