Zachary zůstal jako opařený.
Nehodlal uhnout pohledem, než nakonec tiše procedil: „Je pozdě. Měla bys jít spát. Už tu zase neusínej. V noci je zima. Nastydneš a budeš litovat.“
Otočil se na patě a odešel.
Serenity zaslechla, jak za ním cvakly dveře a zamkl je.
„On mě zamknul,“ zamumlala pobaveně. „To je k popukání. Koho se to snaží udržet venku?“
Kdyby Zachary slyšel její poznámku, okamžitě by jí
















