Emilyin pohled „Ahoj Luno!" zazpívala Saša, když vstoupila do mého pokoje. Na rtech měla široký úsměv a vrtěla boky, jak se kolem mě pohybovala. Přišla mi udělat vlasy a make-up – očividně Lukova práce. Saša se kolem mě zatočila, popadla můj kartáč a já jsem se nemohla ubránit zasmání nad jejím nadšením. „Ahoj Sašo," řekla jsem, „zdá se, že máš z něčeho radost." Saša přestala s tím, co dělala, a z