Emeriel tedy hovořil s Aekeiřinou, aniž by vstal, a neustále ji musel ujišťovat, že je v pořádku. Aekeiře se o něj strachovala, ale nemohl jí to mít za zlé. Během jedné z jejích tajných návštěv mu přinesla několik knih, které si „vypůjčila“ z knihovny, aby ho zbavila nudy. Hostiny se konaly vskutku královské, neboť velkokníže Vladya nařídil vojákům, aby do zapovězených komnat nosili jídlo častěji.