EMERIEL. Emeriel se oblékal, prsty mu přitom přejížděly po látce tuniky. Aekeira nervózně přešlapovala po místnosti a její neklidné kroky se hlasitě rozléhaly. V každém z nich se zračila její hluboká starost a neklid. Emeriel se na ni podíval a na rtech se mu, navzdory sevření v hrudi, objevil slabý úsměv. "Keiro, už jsem ti říkal, ať se tím tolik netrápíš," snažil se ji uklidnit, i když i jeho sa