„Vydala jsem rozkaz. Ať tě ani nenapadne se mi vzpírat, ty troubo,“ ušklíbla se Sinai a zuřivě se přehrabovala ve skříni. „Jako bych se tu měla jen tak nečinně dívat, jak ten smrad ještě dál zabírá místo.“ Její služebné postávaly nervózně opodál, s bezmocným výrazem v obličeji a v tichosti čekaly na další rozkazy. Dusná atmosféra se dala krájet. Sinai konečně našla to, co hledala: šaty, které jí d