PANÍ SINAI
Paní Sinai neklidně kroužila svou pozlacenou klecí, vír zuřivosti sotva zkrocený v přepychových zdech jejích komnat. Dva dny vnucené samoty se vlekly jako věčnost, každý okamžik byl novou torturou na cestě její duše do propasti šílenství. Jestli to takhle půjde dál, dočista se zblázní!
Domácí vězení bylo živoucí peklo, krutý výsměch její dřívější svobodě. Nenáviděla ho celou svou bytost
















