[ Déšť ]
„Nicholasi… Nicolasi, špatně si nás vykládáš.“ Snažím se znít co nejvíce sebevědomě, ale chlad v jeho očích mě provokuje, abych se mu vzepřela.
Kráčí k nám s těžkými kroky. Mé srdce začíná zběsile bít, zdá se, že hněv, který z něj vyzařuje, spaluje mě i Xaviera na popel, ale na rozdíl ode mě je Xavier naprosto v klidu a nedotčen zuřivostí svého přítele.
„Kdy jsi přijel, Xaviere?“ ptá se s
















