[ Déšť ] "Klid, Nicku." Stisknu manželovu ruku, který vypadá nervózně, když naše auto zastaví před domem jeho rodičů. Nedává to na sobě znát, ale znám ho. Kdyby nešlo o tu pohotovost v práci, nebyl by přijel. "Nevím, co mu mám říct. Už je to fakt dlouho, Rain." Svěřuje se mi se svým dilematem, což mě rozesměje. Otevírá se mi. "Je to tvůj otec, Nicku, a má tě moc rád. Jsem si jistá, že ti odpustí,