„Vypadá to tak.“ Neřeknu mu, že jsem si dneska ty šaty vzala, protože mi ta barva připomněla jeho oči.
„Pojď.“ Obtočí mi ruku kolem ramen a vede mě ke dveřím. „Než zmrzneš a budeme se muset svlíknout a spoléhat se na tělesné teplo a tulení, abychom tě zahřáli.“
„Carter Beckett se netulí,“ odpovím a s úžasem se rozhlížím po rozlehlé vstupní hale. Uvnitř je to stejně velkolepé jako venku a všechno p
















