Zhasínám motor na příjezdové cestě k domu mého dětství a zírám na ten nevýrazný dům. Ani jedno světlo nebo dekorace nenaznačuje, jaké je roční období. Každý rok nabízím, že je pro mámu pověsím, dokonce ji prosím, ale ona se jen smutně usměje a řekne: „Možná příští rok.“
Přesto se snaží nám dát kousky Vánoc, o kterých si myslí, že je chceme, i když ji to stojí zakrývání bolesti na hrudi, předstírán
















