„A co když ne? Co když neplánuju… neplánuju…“ Kriste pane, ani tu větu nedokážu dokončit. Už jen ta myšlenka na něco víc než na obyčejné šoustání mi způsobuje husí kůži. Co když to zkazím? Co když v tom budu hrozný? Co když jí ublížím? „Proč vypadá takhle?“ „Vypadá jako smutné, ztracené štěně.“ „Mně spíš jako zácpa.“ Adam mi přehodí ruku přes ramena. „Nechte ho bejt. On je jenom zamilovanej, to je