"Bylo to v den naší svatby…"
"Pokračuj…"
"Chtěl jsem vidět Mary ještě před obřadem…"
"Copak nevíš, že to nosí smůlu?"
"Babi… budeš mě poslouchat, nebo už dopředu víš, kam tím mířím?"
"Ne, to ještě ne."
"Když jsem se chystal zaklepat, všiml jsem si, že dveře jsou pootevřené, a ty jsi stála uvnitř."
"Ach tak, už si vzpomínám! Ano, šla jsem jí donést náušnice, co jí poslal dědeček. Byly po její matce
