Mezitím, vysoko v prezidentském apartmá, stál Nicolas u oken od podlahy až ke stropu a mlčky pozoroval ten chaos dole. Výraz v tváři měl nečitelný, ale oči chladné jako led.
Vedle něj se Marcus uchechtl. „Tenhle tvůj synovec je ztracený případ, Nicolasi. Až se nechce věřit, že tvůj bratr tak usilovně pracoval v zákulisí, jen aby ti škodil a připravil půdu pro takového hlupáka.“
Nicolas jeho poznám
















