Najednou jako by všechno ztichlo. Všichni tak nějak tušili, že se mezi Theou a Jakem něco děje, ale nikdo neznal celou pravdu. Theino chování teď mluvilo hlasitěji než slova. Pak si někdo v davu nemohl pomoct a uchechtl se, čímž tu už tak divnou atmosféru ještě zhoršil. Thea se chtěla podívat, kdo to byl. Otočila hlavu a všimla si Nicolase, jak nonšalantně sedí na pohovce opodál. Několikrát zamrkala a vybavila si tu scénu, na kterou narazila na toaletách. Jakeova tvář byla směsicí emocí, které se snažil udržet pod kontrolou. "Theo," začal najednou něžným hlasem, "víš, ohledně toho včerejška... přísahám, můžu ti to vysvětlit. Já vlastně…" Ale než to stačil doříct, servírka, která stála vedle něj s dortem, upustila talíř. S tříštivým zvukem dopadl na zem a ona kolem něj začala zmateně pobíhat jako splašený králík a snažila se uklidit ten nepořádek, oči zarudlé i pod rouškou. Jakeův pohled rychle přelétl po místnosti a pak se zastavil. V napětí se natáhl, aby servírku chytil za ruku, ale vzápětí ji pustil. Thea s mírně pozvednutým obočím a založenýma rukama se podívala stranou. "Vypadá to, že pan Hendrix má teď plné ruce práce s vlastními záležitostmi. Možná bychom si tenhle rozhovor měli nechat na později, až si dá všechno do pořádku, nemyslíte?" Madelyn se začaly v očích tvořit slzy a sklopila pohled. "Je mi to moc líto, Jakeu. Nechtěla jsem sem takhle vtrhnout. Jenom jsem se o tebe strašně bála. Chtěla jsem se slečně Rowlandové osobně omluvit. Opravdu nechci být důvodem vašeho rozchodu." Jakeovi se sevřelo srdce. "Madelyn, nemusíš to dělat." Ivyina tvář zrudla hněvem, když na Madelyn zírala s očima plnýma nenávisti a opovržení. I přes Theinu ohnivou povahu to byla stále její dcera. Spojenectví s rodinou Hendrixů bylo příliš výhodné na to, aby ho zahodila, a bylo by velká škoda, kdyby to Madelyn pokazila. Thea už nemohla dál snášet tu přetvářku Jakea a Madelyn a otočila se k odchodu, ale vtom ji někdo chytil za zápěstí. Madelyn promluvila s náznakem omluvy v hlase: "Slečno Rowlandová, přísahám, že jsem nepřišla dělat problémy. Máte všechno – krásu, skvělou rodinu. Chápu to. Nejsem vaše liga. Udělala jsem chybu a jsem ochotná ji napravit, i kdybych měla klečet. Můžete prosím Jakeovi odpustit?" Jake měl v očích slzy. "Madelyn, nemusíš se takhle ponižovat. Vstaň!" Ale Madelyn byla tvrdohlavá, předstírala slabost a pevně svírala Theino zápěstí. Thea se nemohla ubránit úsměvu. "Kdo tu mluví o tom, že vás chci rozdělit? Uklidni se. Pusť mě." Thea se nesnažila vytrhnout. Jen se snažila dostat ruku zpět. Ale vtom Madelyn náhle vykřikla, jako by ztratila rovnováhu, a zakopla o roh stolu. Všem přítomným se zdálo, že ji Thea strčila. Věž ze sklenic šampaňského se na stole začala otřásat a pak se celá zřítila na Madelyn. Thea zahlédla v Madelyniných očích záblesk škodolibosti. Bez zaváhání se natáhla a strhla Madelyn k sobě. Tentokrát se Madelyn věži šampaňského vyhnula, ale i tak upadla. Právě když se chystala udělat scénu, si všimla, že dav je naprosto ohromen. Věž šampaňského se s hlukem rozsypala po podlaze a promočila Nicolasův drahý oblek. Na okamžik zavládlo ticho a pak Ivy s vytřeštěnýma očima vykřikla: "Co tu stojíte? Zkontrolujte, jestli je pan Hendrix v pořádku!" Pak se otočila na podpatku a při odchodu věnovala Madelyn ostrý pohled. V místnosti panovalo napětí a všichni byli nervózní. Madelyn zbledla, vypadala vyděšeně a zmateně. Se slzami v očích se ohlédla na Theu, ale než stačila cokoliv říct, Thea ji předběhla. "Slečno Terellová, proč vždycky způsobujete takový nepořádek? Kdybych vás teď nezastavila, mohla jste se v tom vykoupat sama. A když je pan Hendrix dnes hvězdou večera, představte si, co by se stalo, kdyby se zranil," řekla. Madelyn se snažila udržet slzy na uzdě. Jake před ni tiše předstoupil a chránil ji před Theiným pohledem, zjevně podrážděný. "Madelyn je tu poprvé. Necítí se tu dobře, a ty jí to ještě ztěžuješ. Theo, jestli máš nějaký problém, vyřiď si ho se mnou. Nenech to odnášet Madelyn," řekl Jake. "Kdyby chtěla dělat problémy, slečna Rowlandová by jí už dávno ukázala dveře," ozval se klidný, hluboký hlas. Nicolas si otřel sako ručníkem, který mu nabídl číšník, a Jakeovi věnoval chladný pohled. "Přijít jako host a pak kritizovat hostitele, protože tvůj přítel nezvládá společenskou situaci? To tě naučil tvůj otec? To je dost ubohé," napomenul ho Nicolas. Tato slova zasáhla Jakea jako rána. Všichni kolem byli Nicolasovou intenzitou tak zaskočeni, že se jim těžko dýchalo. Nicolas byl známý tím, že se držel pravidel jako klíště. Jeho rozhořčení nad Jakeovým nevhodným chováním vedlo k tomu, že byl Jake veřejně pokárán. Ivy se snažila odlehčit atmosféru, usmála se a řekla: "Pane Hendrixi, vaše šatna je připravená. Proč se tam nepřevléknete?" "To zní dobře," souhlasil Nicolas a pak se podíval na Theu, která byla stále v šoku z toho, co se stalo. "Slečno Rowlandová, prosím, račte," řekl s náznakem úsměvu. Thea byla zaskočená. "Chce, abych ho zavedla?" pomyslela si. Rozpačitě vykročila vpřed a zdvořile naznačila Nicolasovi, aby ji následoval. Když ho vedla do šatny, Thea se chystala zavřít dveře a odejít, ale vtom ji Nicolas nečekaně oslovil. "Slečno Rowlandová, můžeme si na chvilku promluvit?" Thea se při otočení mírně zachvěla. S lehkým kývnutím hlavy vstoupila zpět do místnosti a tiše za sebou zavřela dveře, cítila se jako žák, kterého si předvolal ředitel. "Pane Hendrixi, moc se omlouvám za to, že jsem vás vyrušila na toaletách. A nebojte se, budu jako hrob," řekla. Nicolas se na ni zadíval hlubokým pohledem, v jehož očích se mísily emoce, které nedokázala přečíst, a koutek úst se mu mírně zachvěl. "Pane Hendrixi? Proč ta formálnost?" zeptal se. Thea byla zaskočená, zvedla hlavu a nejistě odpověděla: "No, přemýšlela jsem o tom. A myslím, že s Jakem se k sobě nehodíme. Takže zrušit svatbu bude nejlepší pro nás oba." "Osm let," řekl Nicolas a usadil se v křesle, jeho dlouhé tmavé řasy vrhaly stín na tvář. V jeho hlase byl slyšet lehký, možná i škádlivý tón. "Myslíte si, že je tak snadné jen tak ukončit osmiletý vztah? Navíc víte, že manželství mezi Rowlandovými a Hendrixovými není něco, od čeho se dá jen tak odejít," řekl, napůl jí to připomněl, napůl ji varoval. Thea se chystala něco říct, když si všimla tmavě červené stopy na Nicolasově zápěstí. "Pane Hendrixi, jste zraněný?" zeptala se a rychle popadla lékárničku, která byla poblíž. Pak si klekla, vzala Nicolasovu ruku do svých a s ustaraným výrazem mu vyhrnula rukáv, čímž odhalila jizvu na jeho paži. Nebyla hluboká, ale byla vidět. Pečlivě mu ránu ošetřila. Nicolas se na ni zadíval pohledem, který byl chladný a bez emocí. "Umíte to?" zeptal se. "Jo, musela jsem se naučit pár věcí z první pomoci, když jsem žila sama v zahraničí. Jinak by se nedalo přežít," odpověděla. Jeho ruce byly bledé a upravené, klouby výrazné. Mírně vystupující žíly na pažích mu dodávaly nečekaný nádech přitažlivosti. Thea se na chvíli nechala unést jeho vzhledem, když mu ošetřovala ránu. Teprve když se jejich ruce náhodou dotkly, se probrala. "Ach, promiňte!" vyhrkla a zčervenala, když se chtěla odtáhnout. Ale dřív než to stihla, ji Nicolas chytil za zápěstí a držel ji na místě.