Hodila jsem mu tu dohodu do tváře, vyskočila na nohy a začala je vyhazovat ze dveří. "Teď, když prominete, musím si zdřímnout. Vypadněte odsud a nezapomeňte si vzít ty vaše šmejdy s sebou." Nemohla jsem uvěřit, že mi trvalo osm let, než jsem si uvědomila, kdo Edward doopravdy je. Líbí se mi od mých šestnácti! Asi bych za to měla poděkovat Maddison. Byla jsem tak blízko k tomu, abych si vzala hada! Sally byla rozrušená. "Tohle na tobě nemám ráda, Taylor. Máš povahu tyrana!" "Podívej se na Maddie – je jemná, poslušná, mluví tiše a je rozumná. A je ke mně tak ohleduplná!" Potlačila jsem odpor ve svém srdci a rozkázala svému psovi: "Kulko, do nich!" Kulka na ně vytrvale štěkala. Sally zbledla. "Ty! Jak se opovažuješ!" Edward ji musel držet za ruku, když ustupovali. Věnoval mi chladný pohled. "To je moc, Taylor! Jak jsem se v tobě mohl tak mýlit?!" Usmála jsem se, protože jsem si mohla říct to samé o něm! Edward a Sally spěšně odešli. Dokonce si zapomněli vzít Edwardovy věci. Zamračila jsem se – vypadalo to, že to všechno bude muset být posláno přímo na smetiště. Druhý den ráno mi přišly peníze na bankovní účet. Rozhořčená a spravedlivě rozzuřená, jak jsem byla, bych peníze přesto neodmítla. Připravila jsem šperky a chystala jsem se navštívit Maddison, abych se mohla s radostí dívat, jak umírá. Když jsem byla na cestě, zavolal mi můj otec, Harry Jones. "Od té doby, co je tvoje sestra v nemocnici, jsi ji nikdy nepřišla navštívit! Jak moc ti chybí svědomí, co?" Na jeho slovní výpady jsem si zvykla. "Mám k tomu koupit nějaké ohňostroje?" zeptala jsem se. "Co to sakra?!" "Víš, na oslavu té příležitosti," vysvětlila jsem. "Ty mrcho! Jsi stejná jako tvoje mát—" Ukončila jsem hovor, než to mohl dokončit. Představovala jsem si, jak rozzuřený se musel cítit, a smála jsem se. Minulou noc jsem se moc nevyspala, takže jsem celou dobu přemýšlela, jestli je Maddisonina rakovina jen boží trest. Její rodiče byli koneckonců celý život hrozní lidé. Jak jsem to viděla já, připadalo mi to jako ten nejdokonalejší boží soud vůbec. Chystala jsem se zaklepat na dveře, když jsem zaslechla rozhovor uvnitř. Byla to další vlna pomluv. Cameron vzlykala. "Určitě si teď gratuluje. Nenáviděla Maddie od dětství! Vždycky trápila své sourozence jako malý tyran. "Vsadím se, že včera v noci nemohla spát, jak byla šťastná! "Proč se to děje mně? Proč není potrestaná Taylor? Proč moje drahocenná dcera?" Otevřela jsem dveře a našla svého otce, jak objímá Cameron. Jak rozkošné. Zvuk dveří narážejících do zdi přitáhl jejich pozornost. Zírali na mě. Edward promluvil jako první. "Taylor, jsi tady." Přistoupil ke mně s jemným úsměvem, ale ignorovala jsem ho. Vytáhla jsem prskavky a zapíchla je do dortu, který jsem přinesla. Můj otec věděl, co se chystá. "Jak se opovažuješ—" Zapálila jsem svíčky a upustila dort k jeho nohám. Zapálila jsem další svíčky a upustila je po místnosti. Zvuky a jiskry rozptýlily dav. Opravdu to vypadalo jako v cirkuse. Udělala bych toho víc – možná ohňostroje – kdyby tam nebyli další pacienti na patře. Nějakým způsobem se spustil požární poplach. Spustily se sprinklery a celé oddělení se proměnilo v sprchový kout. Slyšela jsem Cameron křičet, zatímco Maddison volala na svou matku. Stála jsem přímo před oblastí, takže jsem nebyla promočená. Ostatní ale byli mokří. Přiběhl doktor a sestry. Chodba byla plná znepokojených diváků, když Edward, Harry a Cameron vyběhli z oddělení. Doktor, když se dozvěděl, co se stalo, na ně začal křičet. Rozhořčená Cameron ukázala na mě a zakřičela: "To ona! To ona to udělala! Měli bychom zavolat policii a zatknout ji!" Doktor ji ignoroval. Zdravotníci věděli, že nejdůležitější je zajistit pacientovu stabilitu. Nařídil sestrám: "Přesuneme ji do nového pokoje." Maddison, promočená v nemocniční uniformě, byla Edwardem objata, aby se zahřála. Jakmile byl připraven nový pokoj, odnesl ji dovnitř. Cameron na mě byla stále naštvaná, ale její starost o Maddison měla přednost. Vstoupila na oddělení, než mohla začít další tirádu. Harry si utřel vodu z obličeje a zamračil se na mě. "Za tohle zaplatíš!" zavrčel. Byla jsem v klidu. Účel mé návštěvy byl splněn. Chystala jsem se odejít, když jsem si vzpomněla na šperky. Vrátila jsem se dovnitř. Maddison se převlékla do nového oblečení. Věnovala mi obezřetný pohled, ale nic jiného neudělala. Možná se snažila tvářit statečně kvůli Edwardovi. Cameron vyšla z koupelny a okamžitě zvýšila hlas. "Co tady zase děláš?!" Předala jsem Maddison šperkovnici. "Gratuluji k splnění tvého posledního přání. Teď můžeš v klidu umřít." "Ty mrcho!" Cameron zakřičela. No, říkala jsem pravdu, že? Bylo to to, co si Maddison přála! Maddison nevybuchla. Místo toho se na mě podívala se slzami v očích. "Děkuji ti, Tay-Tay. Děkuji ti, že jsi mi dovolila vzít si Eddyho. Vím, že se na mě zlobíš, takže ti nevyčítám, co se stalo. Omlouvám se…" Začala plakat. Usmála jsem se. "Nikdy jsi nebyla ten typ, abys byla mrcha, jakou jsi ve skutečnosti v soukromí, Maddie. Hádám, že ta malá holčička vyrostla. Teď víš, že musíš předvádět show na veřejnosti – zvlášť když je 'Eddy' poblíž, co?" "Byla jsem jen dítě, Tay-Tay. Někdy jsou děti zlé, protože nevědí nic lepšího. "Jsi lepší než já ve všem! A já jsem přišla později – žila jsem jako přívěsek! Žárlila jsem a měla jsem obrovský komplex méněcennosti… Jednala jsem z těchto pocitů, ano? "Ale hádám, že bys to nepochopila, že?" Zavrtěla jsem hlavou. Bože, byla v tom tak dobrá! Žila jako vzácná princezna od té doby, co se připojila k naší rodině, zatímco já – skutečná dědička Jonesových – jsem se chovala jako služebná! Ne že bych měla zájem to vyvracet. "Páni, takže hádám, že veškeré to trápení a zneužívání, kterému jsem byla vystavena, bylo nakonec imaginární. Opravdu nevíš, jaké to je žít jako přívěsek, holka. "Ale to je v pořádku. Místo toho se naučíš, jaké to je umírat za pár měsíců!" poznamenala jsem. "Taylor, to bylo zbytečné!" napomenul Edward. "Jak jsi jí to mohla říct?! Boží trest by se mohl dostat na tebe, ty čarodějnice!" zahřměl Harry. Otočila jsem se ke svému otci. "Věř mi, nechceš, abych umřela příliš brzy. Protože jakmile bude mimo tvou ochranu, nemůže mě porazit. Zajistím, aby trpěla, i po smrti, pokud budu moct." Sledovala jsem, jak jim zrudly tváře hněvem, ale nikdo z nich nemohl oponovat. Upustila jsem krabici na Maddisoninu postel. "Nech si to. Tvůj miláček to zaplatil." Edward zamrzl, když se na něj Maddison podívala. "Takže, kdy bude svatba?" zeptala jsem se a předstírala jsem starost. Myslela jsem si, že uspořádají obřad, až jí bude trochu lépe. "No, je to… den, kdy jsi se měla s Eddym vdávat," odpověděla tiše Maddison. Zamračila jsem se. Takže to byl celou dobu plán! Nejenže mě okradli o mého manžela, šaty a šperky. Chystali se převzít i moji svatbu! Cameron uviděla šok v mé tváři a zazářila. "Tvoje svatební přípravy jsou už hotové, že? Dokonce jsi rozeslala pozvánky. Zrušit to by byla taková škoda. "Tak proč nevyužít to, co už je připravené?" Otočila jsem se na Edwarda, abych si přečetla jeho tvář. Strávila jsem půl roku přípravou na naši svatbu. Plánování, detaily – všechno byla moje práce. Vybrala jsem naše dárky pro hosty, ušila jsem své šaty a odletěla jsem do zahraničí, abych si koupila šperky. A teď se to všechno chystalo předat téhle husičce?! Edward se vyhnul mému pohledu. Pokusil se mě vzít za ruku, ale odstrčila jsem ji. "Vím, že jsi do téhle svatby dala své srdce a duši, Tay-Tay. Proto bychom to neměli nechat přijít vniveč. "Maddie je tvoje sestra. Je to rodina. Je tak špatné nechat jednoho z tvých vlastních užít si plody tvé práce? Myslela jsem, že je to docela…" Zmlkl, když viděl, jak bouřlivý se stal můj výraz. Zaťala jsem pěsti, abych se neuhodila. "Takže jsi s tím souhlasil, pak? To je všechno?"