Šokovaná jsem vzhlédla na bratra, který mě požádal, abych přestala. Byl to Blue. To zadrhávající slovo Freda nepřekvapilo. Bylo to, jako by věděl, že to jeho bratr udělá. "Co se děje?" polkla jsem, vystrašená, že by si mohli myslet, že moje představení bylo vynucené. Je pravda, že jsem nikdy nebyla v takové pozici. Bylo to poprvé, takže moje prezentace bude neohrabaná. Blue zmenšil vzdálenost mezi námi. Vystoupil na postel a položil obě ruce na obě strany mých kolen a roztáhl je. Jeho oči sjely k mým lesknoucím se stydkým pyskům, jak se mu rozšířily nosní dírky. Zdálo se, že jeho oči tmavnou, čím víc se na mě díval. "Tohle je tvůj poprvé, miláčku. Pomůžu ti překonat tu bolest. Nebylo by to zábavné, kdybys nakonec zkolabovala bolestí." Trvalo mi dlouho, než jsem zpracovala jeho slova. Musela jsem třikrát zamrkat, než jsem pochopila, co řekl. Mé tváře zrudly, když jsem otočila hlavu na stranu, příliš v rozpacích, než abych vůbec promluvila. Musela jsem si silně kousnout do spodního rtu, když jsem ucítila jeho ruce na svých stehnech. Nedotkl se mě. Všimla jsem si jen stínu jeho prstů na mně, ale to stačilo k mému vzrušení. Vykřikla jsem, když jsem ucítila jeho prsty na svém klitorisu. "Do prdele!" Zařvala jsem, jen abych zařvala, když jsem dostala facku na svou vagínu. "Do prdele s tebou!" vykřikla jsem ještě jednou, jen abych dostala dvě rychlé facky po sobě. "Mazlíčci nenadávají," zavrčel, oči mu ztemněly hněvem. "Pokud nechceš mít bolavou kundu, radši si nech ty svý nadávky pro sebe." Jeho tvář se zdála tmavší, když ta slova vyslovil. Fred, který všechno sledoval, zamručel souhlasně, jeho oči byly přilepené na mou vagínu. "Omlouvám se," vyhrkla jsem. "Radši bys měla." Kroužil prsty kolem mého klitorisu, než ho štípl - silně. "Přestaň!" vykřikla jsem v agónii. Byla to spíš agónie než potěšení. Raději bych dostala facku na vagínu než štípnutí na klitoris. Zdálo se, že ví, co dělá. Ani nemrkl. Bylo to, jako bych k němu nemluvila. Opakoval své činy a tentokrát jsem málem spadla z postele a vykřikla. Můj klitoris pulzoval bolestí. "Prosím, přestaň!" kňučela jsem. "Bolí to!" Kdybych věděla, že tím myslí bolest, nevrátila bych se do jejich domu – sláva nebo žádná popularita. Zůstala bych tam, kde jsem byla, v bezpečí a daleko od bolesti. Ale bylo už pozdě. Už jsem dala svou duši ďáblům. Usmál se na vteřinu, než se jeho tvář vrátila k té bezvýrazné masce. Zdálo se, že se mu líbím v agónii. "Abys získala potěšení, musí být bolest. Teprve až budeš na pokraji agónie, pocítíš blaženost smrti," zašeptal. Zdálo se, že to bylo nejdéle, co ke mně kdy promluvil. A ukázalo se, že slova, která si vybral, byla samá temnota. "Ale – Kruci!" vykřikla jsem, když mi nečekaně vrazil prst do vagíny. Nebyly tam žádné sladké ujištění, jen strčení. Bolí to jako čert. Měla jsem pocit, jako by mi roztrhal kůži. Bolest mi vystřelila do lebky, když jsem se pod ním třásla. Ani štípání klitorisu nebylo tak bolestivé. Nepohnul se. S prstem stále v mé kundě mě pozoroval. Naštěstí mě neplácl na vagínu za to, že jsem nadávala. Jinak bych to možná nepřežila. Zhluboka jsem se nadechla, když jsem ho sledovala. Ačkoli bolest otupěla, stále jsem ji cítila. Slzy mi dál stékaly po tváři. "Bratře, myslíš, že to vydrží?" zeptal se Fred a přerušil ticho. Zdálo se, že mě těmi slovy škádlí, posmívá se mi svýma očima. "Dokud to nezkusíme, nebudeme vědět. Koneckonců je to její poprvé. Musel jsem být jemný." "Počkej chvíli. Řekl jsi, že to, co jsi dělal, bylo jemné?" Zírala jsem na něj. Mohli by být ti muži mimo smysly? Jak mohli říct, že mě roztrhali ve dví jemně? Málem jsem zemřela bolestí, jen abych slyšela, že to byla jejich jemná stránka. Bratři si vyměnili pohledy. Ačkoli neřekli ani slovo, zdálo se, že mezi nimi probíhá rozhovor. Blue přikývl, ale Fred jím zatřásl, než se otočil čelem ke mně. "Proč? Chceš vidět mou drsnou stránku? Varuju tě, člověče. Neděláme to jemně. Šukáme tvrdě. Používáme krev jako lubrikant. Musíš vědět, s kým se kurvíš," zavrčel Fred, oči mu ztemněly, čím víc mluvil. Do čeho jsem se to sakra dostala?