Trápilo mě to, když jsem si v mysli přehrávala všechno, co se za těch pár posledních dní stalo. Bylo to normální? Ta touha mého těla po jejich doteku navzdory bolesti a příslibu dalšího? Než jsem včera odešla, Fred se ještě jednou zmínil o těch hračkách, ale Blue to jako vždy odmítl. Bylo mi jasné, že je jen otázka času, než Blue povolí. A pokud by se to stalo, kde by mě to nechalo? Sténat a prosi